V mezinárodním závodě psích spřežení na Mont Blanku skončil druhý!

Šlo přitom o jeden z nejtěžších závodů psích spřežení. „Je to takové Tour de France psích spřežení," přibližuje Martin Řehout závod La Grande Odysée Savoie a dodává, že zatímco u nás závody psích smeček jsou dva dny o víkendu, v Alpách se závodí non stop dva týdny. „Každý den etapa na jiném místě tak do padesáti kilometrů," upřesňuje.

Čtěte také: Starosta chce vyhodit tajemníka 

Ve svém závodním družstvu, jehož oficiální název je Mushing tým Přírodní park Česká Kanada, s.r.o., měl ve Francii dva pomocníky. „Jinak to nejde, cíl je jinde než start, takže zatímco já jsem na trati, moji kolegové autem přejíždějí k místu cíle."


Byť závody psích spřežení si z románů Jacka Londona každý představí se záplavou sněhu a obrovskými mrazy, Martin Řehout se na alpský závod připravoval už od léta. „Trénujeme od srpna, samozřejmě na suchu a na čtyřkolkách," vysvětluje.

„Ale letos letos bylo hodně teplo, a protože psi mohou jezdit jen do patnácti stupňů nad nulou, museli jsme trénovat od tří čtyř hodin ráno, jinak se prostě jezdit nedalo," krčí rameny.

Účastníci závod na Mont Blanku měli během dvou týdnů od 7. do 18. ledna na programu deset etap a prolog. „Dvě etapy však byly zrušeny pro nedostatek sněhu," přidává poněkud nečekanou informaci. „Za zmínku stojí, že když jsme do Francie odjížděli, tady přitom bylo sněhu habaděj. Co jezdím aktivně, tak tolik sněhu nepamatuji," říká.

Závod se dle něj těšil velké pozornosti. „Jezdí se tam po sjezdovkách, nahoru a dolů, prudké stoupání, to je pro lidi velká atrakce."
Pro diváky atrakce, pro mushery vedle samotného závodění plno dalších starostí. „Ve smečce jsem měl dvanáct psů, ti byli pořád ve vleku, každý den někde jinde, takže na tom psychicky nebyli zrovna nejlíp, míň jedli a nebyli ve své kůži," poznamenává Martin Řehout a souhlasí, že si našel opravdu dosti náročného koníčka. „Uživit dvanáct psů není jen tak," připouští.

Zbohatnout z mushingu se u nás nedá. Ač teď Martin byl v tak velkém závodě druhý. „Je to ojedinělý závod a byly i odměny, jenže se platí také startovné. Pro mě to byl první závod, kdy jsem dostal finanční cenu, dva tisíce euro. Jenže startovné bylo dvanáct set…"

Druhé příčky z Alp si Řehout velice váží: „Při troše štěstí jsme mohli i vyhrát, vítězná Francouzka nás porazila jen o dvě minuty, zatímco my na toho třetího najeli půl hodiny," uzavírá devatenáctiletý kluk z Besednice, který se na Mont Blanku rozhodně neztratil…

Čtěte také: Škoda, že není kam zajít na pořádný guláš
                    Hokejistka Tereza Vanišová si na olympiádě nezahraje