Začínal s orientačním během jako student na gymnáziu v Litvínově a náklonnost k němu ho neopustila ani po 33 letech. K dlouhým vytrvalostním tratím se dostal až nedávno. „Před pěti lety mě přemluvili kamarádi, abych zkusil i delší trať a maratón. Tak jsem začal s vytrvalostními závody,“ poznamenal Václav Pelc.
Sport je záležitostí celé rodiny. „Synové koketují s fotbalem a atletikou. Ani orientační běh jim není cizí,“ zmínil Václav Pelc. Jeho přáním je, aby se stejnou sportovní cestou vydali také oni.
Václav Pelc má za sebou 33 letou běžeckou zkušenost. Závodí v orientačním běhu a na vytrvalostních tratích. Za loňský rok mu přinesly jeho běžecké výsledky ocenění Sportovec okresu Strakonie.

Čtěte také: Nejlepší sportovci Strakonicka za rok 2016

Čím je pro vás běh?
Je to životní styl. K běhu mě na střední škole přivedl kamarád, ale k tomu orientačnímu, ten dělám do dnes. Jsou to závody tak do deseti kilometrů. Před pěti lety mě přemluvili zase kamarádi, abych zkusil i delší tratě a maratón.

A jak to dopadlo? Dobře, (smích) baví mě i vytrvalostní tratě a kopce mi nevadí. Jeden z prvních závodů byl horský maratón v Hojné Vodě u Trhových Svinů, kdy na trati 32 kilometrů bylo převýšení 1200 metrů.

Co sportování říká rodina, netrpí časovou náročností vašeho koníčka?
Bez podpory rodiny by to nešlo. Sportujeme všichni, manželka také běhá orienťáky a synové ( 10 a 11 let) hrají fotbal, dělají atletiku a jsou sportovně všestranní. Snažím se tréninky plánovat tak, aby to moc neomezovalo společně strávený čas a kluky ke sportu vedu od malička, tedy můžeme víc času společně trávit.

Kolik naběháte kilometrů za rok?
Když sečtu závody a tréninky, tak asi tři tisíce. V létě běhám i do práce, bydlíme pod Kuřidlem a pracuji na Písecké, tak je to příjemné ranní probuzení.

Jak to máte se životosprávou?
S jídlem vůbec nemám problém, jím úplně všechno, víc potřebuji jen minerálů a solí, ty vypotím, ale zase je doplním minerálkami a zeleninou. Spoustu vytrvalostních běžců jsou vegetariáni, tak to se mě rozhodně netýká.

Co říkáte ocenění?
Nebudu říkat, že mě nepřekvapilo. Bylo to hrozně milé a vážím si ho. Potěšilo mě, že i malé sporty jsou v zorném úhlu pohledu. Jen mě trochu mrzí, že právě tyto malé oddíly jako je ten náš nemají příliš šancí obdržet nějaké finance na podporu mládežnického sportu od radnice.

Máte spoustu zkušeností, nechcete je předat?
Už se o to i snažíme s ostatními běžci z našeho „Spolku orientačních sportů Strakonice“ trénují dětské orientační běžce v Písku, tady ve Strakonicích bohužel není základna. Na 28. května chystáme orientační závod kolem Lázu.

Letos v květnu oslavíte kulaté jubileum, co byste si přál k narozeninám?
Především zdraví, aby vydrželo, pokud nepůjde už běhat, tak budu hledat jinou sportovní variantu. Bez sportu si už svůj život absolutně nedokážu představit.

Alena Šrámková