Pro strakonické mužstvo je Martin Mošovský cenný, spoluhráči na něj spoléhají. Někdy dokáže vyrobit zbytečnou a triviální chybu. Což je ale dáno spíše přemírou snahy uspět. Jednu takovou Martin Mošovský předvedl ve Zlíně ve 20. kole, kde Jihočeši nakonec o gól prohráli.

„Za prohru ve Zlíně mohly boty," žertoval Martin Mošovský ještě před zápasem ve Velké Bystřici. Obul tam totiž jiné, než obvykle. Na Hanou už jel v opravených „svých" botách a… Tým vyhrál a stvrdil prvenství!

Ale v rozhodujícím klání o prvenství ve Velké Bystřici v sobotu byl tím tahounem, kterého všichni znají. Proměnil všechny tři sedmičky a dal celkem sedm branek. Také díky tomu házenkáři Strakonic vyhráli na Hané 28:26, čímž si zajistili konečné vítězství v I. lize.

Mluvíme spolu asi hodinu po skončení zápasu. Uvědomujete si už, co se vám povedlo?

Ještě ne. Cítím běžnou pozápasovou únavu, všechno mě bolí. Ale v šatně jsme si to užili, i ve sprše. Vítězné gesto, že se mistři sprchují vsedě, to je tradice z Hofenu a tu jsme dodrželi. Každopádně je to super, hlavně díky tomu, že fanoušci, kteří s námi do Bystřice přijeli, to prožívají s námi. Bezvadné.

Jaký to byl zápas z vašeho pohledu? Hrálo se naplno, zaplněná hala fandila od začátku do konce…

Pro mě osobně to bylo jedno z nejtěžších utkání, držet se a dělat minimum chyb. Samozřejmě jsme nějaké udělali, ale myslím, že jich bylo opravdu minimum. A to rozhodlo. Velká Bystřice byla také méně disciplinovaná na začátku druhé půle, kdy jsme utekli ve skóre.

A především jste měli Tomáše Nejdla, který hrál opravdu skvěle.

Určitě. Padalo mu to tam, byl rozdílovým hráčem. Už v několikátém zápase, na to teď spoléháme. Většinou jde do utkání až v jejich průběhu, ale na tohle jsme se domluvili, že půjde od začátku. Je mladý, musí odtáhnout celý zápas.

Strakoničtí házenkáři opanovali druhou nejvyšší soutěž! V přímém souboji porazili venku dotírající Velkou Bystřici 28:26 a stvrdili konečné prvenství.Zdroj: Deník / Miloš VrátnýMáte zkušenosti z extraligy v dresu Třeboně. Měl podle vás tenhle duel extraligové parametry?

Atmosférou určitě. Možná to i předčilo, i když samozřejmě je také důležité, jaké týmy a o co v nejvyšší soutěži hrají. Když si vezmu, co jsme na konci mého působení v Třeboni hráli… To ve Strakonicích jsou stokrát lepší zápasy. Když se daří, lidé chodí a i hráči se víc snaží. A když vidíme, že za námi fanoušci cestují, vidíme je v hledišti a povzbuzují, hraje se jako doma.

Co byste jako kapitán řekl o tomhle manšaftu?

Jednoduše – parta, která to vzala do svých rukou. Moc se nám nevěřilo, před sezonou se mluvilo hlavně o tom, abychom soutěž udrželi, když sestupují čtyři mužstva. Navíc, jak jsem říkal už několikrát, nám několik hráčů po předchozím ročníku odešlo. Ale tohle všechno nás právě nakoplo.

Navíc nebyl žádný tlak na umístění na špici, že?

Přesně tak. Hráli jsme ve velké pohodě a tuhle sezonu nás to prostě všechny bavilo. Není nikdo, kdo by byl dotčený, že hraje méně. I přesto, že někteří kluci jeli ven a celé utkání odseděli. Třeba Tomáš Chvosta – ten za to má můj velký obdiv. Poslední tři zápasy nehrál, ale odjel s námi a v trénincích je dobrý… Všechno se povedlo a já jsem na tohle mužstvo jako kapitán nesmírně pyšný! Je super, že tahle parta kluků, kteří házenou hrají čistě jen pro radost, něco takového dokázala. Sice nám to trvalo pět let, ale dočkali jsme se.