Cíl byl na vrcholku Černé hory v nadmořské výšce 1299 m. Jihočeška brala zlatou medaili v závodě kategorie dorostenek.

Jak byl závod dlouhý?
Závod startoval tři kilometry pod vrcholem Černé hory. Nahoře pak byl cíl. Měřil tedy tři kilometry.

Tři kilometry do kopce, to musela být těžká dřina…
Běželo se do prudkého svahu. Střídal se štěrk, louka i asfalt, takže bylo docela zásadní, jaké boty si člověk vybere. Bylo to opravdu náročné, protože prostor pro odpočinek není během takového závodu žádný.

Začátkem léta k vám bylo alespoň počasí shovívavé, jestli se nemýlím?
Počasí naštěstí přálo. Teplo sice bylo i tak velké, ale bylo pod mrakem a chvíli před startem začalo trochu foukat. Stejně ale mohlo být ještě o nějaký ten stupínek chladněji.

Jsou během závodu v běhu do vrchu na trase nějaké občerstvovací stanice?
Podle pravidel občerstvení možné není. Jelikož ale bylo velké teplo, pořadatel udělal výjimku. Mohl nás tak v průběhu závodu občerstvovat prakticky kdokoliv. Činili tak trenéři i diváci a to mi přišlo vhod.

Běžkyně se vydávaly na trať jednotlivě v pravidelných časových intervalech, nebo jste vyběhly všechny najednou?
Start byl hromadný, takže jsem měla v průběhu závodu přehled, jak si vedu.

Jaká se na startu sešla konkurence a jaké jste měla před závodem myšlenky?
Moc jsem nevěděla, co od závodu očekávat a k soupeřkám jsem měla respekt. Když jsem je viděla, jak se rozběhávají, měla jsem trochu obavy, abych nebyla úplně poslední.

Vaše obavy se ale nakonec ukázaly jako zcela zbytečné?
Ten závod se totiž vyvíjel od začátku dobře. Výkon ovlivní celá řada faktorů, třeba i to, jak se před závodem vyspíte. Správně jsem si rozvrhla tempo, když jsem začala zvolna, postupně zrychlovala a nakonec se propracovala do čela. Zkrátka mi to sedlo.

Třináct set metrů, to už je slušná výška. Jakou nejvyšší nadmořskou výšku jste během vaší nedlouhé kariéry zdolala?
Přesně to nevím, ale určitě už jsem zvládla i větší vrcholy. Třeba v Alpách během soustředění v Livignu jsem vybíhala mnohem větší kopce.

Takže se dá říci, že v Krkonoších platilo přísloví „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti?"
Částečně to platilo i tady. Závod to ale zrovna lehký nebyl. Je ale pravda, že trénink někdy bolí víc než samotný závod.

Vy jste zároveň výbornou lyžařkou. Nechyběl vám trochu na Černé hoře sníh?
Však běžecké lyžování je moje hlavní disciplína. Atletiku a běh do vrchu beru především jako přípravu na zimní lyžařskou sezonu, na kterou už se moc těším.

Prý jste se byla podívat i na mistrovství světa horských kol v Novém Městě na Moravě. Také si někdy na kole zazávodíte v rámci tréninku?
Kolo mi slouží pouze jako tréninkový prostředek, nezávodím na něm ale vůbec. Jsem jen fanoušek. Chodím držet palce příteli a kamarádům.