"Ještě v létě vše vypadalo nadějně, děti absolvovaly tvrdou letní přípravu, chystaly se závodní programy, šily šaty. V září jsme v Mostě úspěšně splnili testy výkonnosti a s obavami vyhlíželi dny budoucí." Nepříznivý vývoj epidemie všechno úsilí zhatil. "Závodů jsme se nedočkali."

Ihned po uzavření vnitřních sportovišť zahájili trenéři s dětmi on line tréninky. „Nechtěla jsem dopustit, aby děti přišly o formu, ale také nepropadly depresivním stavům, které izolace a uzavření v domácnosti našim sportovcům přinášela,“ komentuje trenérka Ivana Andrejičová. "Myslím, že i rodiče byli rádi, že se děti na chvíli odreagují, protáhnou a přijdou na jiné myšlenky. Tehdy jsme ještě netušili, jak dlouhé vše bude." Sport ve viruálním prostoru se stal v mnoha sportech každodenní náplní. "On line jsme propracovali k dokonalosti," popisuje trenérka krasobruslařů. "Děti měly cvičení ve všech možných formách. Od specializace, kardia, fyzioterapie, baletu nebo gymnastiky."

Krasobruslaři ze Strakonic pod hlubockým zámkemKrasobruslaři ze Strakonic pod hlubockým zámkemZdroj: Deník/ HC Strakonice

V prosinci se zdálo, že se závodníci vrátí přímo do bruslí. "Už jsme byli opět na našem milovaném strakonickém ledě. Bylo k neuvěření, jakou radost z pohybu naši krasobruslaři v tu chvíli měli." Tréninky byly pro všechny za odměnu. "Makalo se jako nikdy." Necelých 14 dní mohli sportovci nasávat atmosféru zimního stadionu. "Pak opět přšel konec." To už byla nálada opravdu na bodě mrazu. "Následné on line tréninky stály mnoho sil zejména trenérský tým. Všichni byli psychicky už vyčerpaní a těžko se hledala další motivace."

Krasobruslaři našli ve vánočním období velmi sympatické řešení. "Vyslyšeny byly naše prosby a přesunuli jsme se na otevřené kluziště v Hluboké nad Vltavou." Tréninky byly omezené počtem dětí na ledě. "Občas to byl i trochu boj s počasím," připouští trenérka Andrejičová. "I tak ho sportovci absolvovali s nadšením a předváděli až obdivuhodné výkony. Za zmínku stojí ranní trénink v minus dvanácti stupních Celsia. Nikdo ani nepípl, navléklo se, co se dalo a makalo se dál."

Na Hluboké Strakoničtí bruslili téměř do konce února. "Pak přišel tvrdý lockdown a vše začalo znovu. Dokola." Zase vešly v platnost tréninkové plány, nenáviděné běhy. "By to vysilující boj o udržení sportovní morálky."

S postupným rozvolněním zahájili Jihočeši tréninky v menších skupinách venku. "Každý takový krok je nám za odměnu, dokonce jsme naplánovali i společný klubový výlet na Medvědí stezku na Šumavě. Děti i rodiče si to moc užili," popisuje trenérka akci, která vzbudila mezi krasobruslaři pozitivní ohlas.

"Momentálně opět vyhlížíme s nadějí další rozvolnění a doufáme v zamrazení ledové plochy. Děti by už opravdu potřebovaly na led, je nejvyšší čas. Plánů máme víc než dost a chuť do práce velikou. Snad nám budou hvězdy nakloněny," poznamenala Ivana Andrejičová.

Klub krasobruslení HC Strakonice sportovcům vycházel a stále vychází vstříc. "Vydrželi jsme těžké dny a pevně se semkli jako tým." V některých sportovních odvětvích si trenéři stěžují na úbytek dětí v oddíle. "Nám nikdo ze sportovců neodpadl, naopak děti mají skvělou formu i mimo led. Pracují tvrdě a bez řečí. Pro rodiče to byl jistě také nelehký úkol, udržovali své potomky v dobré náladě a kondici, o času a financích ani nemluvě. Všem jim patří velký dík," vzkazuje trenéra krasobruslařů HC Strakonice.