Kliknutím zvětšíteKdyž na starověkých sídlištích u břehů Egejského moře a východního Středomoří objevili odborníci záhadné kamenné koule, zůstali v úžasu. Dlouhou dobu nevěděli, k čemu je staří Řekové využívali. Až doteď.
Takové druhy kamenných artefaktů nalezli archeologové už na nalezištích na Santorini, Krétě, Kypru a dalších řeckých ostrovech. Měli několik teorií k čemu sloužily, od náboje do praku až po systém pro uchovávání záznamů.
Deník Independent píše, že na skutečný účel kamenných koulí přišli odborníci až v nejnovějším výzkumu, který byl publikován v časopise Journal of Archaeological Science: Reports. Zkoumali v něm největší sbírku těchto artefaktů, celkem 746 koulí, pocházející z prehistorického města Akrotiri na ostrově Théra (Santorini).
Stáří kamenných koulí bylo určeno na 3 600 až 4 500 let a obecně jsou menší než golfové míčky. Vědci, včetně těch z Bristolské univerzity ve Velké Británii dále uvedli, že jsou různě zbarvené, vyrobené z různých materiálů, některé menší, jiné o něco větší. Zajímavostí také je, že na několika nalezištích byly také objeveny kamenné desky s mělkými otisky pohárů, na kterých mohly být koule umístěny.
Jedna z nejstarších deskových her
Vědci na základě svého bádání usoudili, že koule byly součástí deskové hry. „Nejdůležitějším zjištěním studie je, že koule zapadají do dvou hlavních skupin. To podporuje hypotézu, že byly použity jako počítadla pro stolní hru, přičemž byly s největší pravděpodobností shromážděny tak, aby se vešly do těchto shluků a nikoliv do systému počítání, u kterého by se dalo očekávat více seskupení,“ uvedla spoluautorka studie Christianne Fernéeová. Pokud by se jejich předpoklad potvrdil, jednalo by se o jednu z nejstarších her vůbec. Zařadila by se po bok staroegyptských her Mehen a Senet.
„Způsob uložení koulí ve specifických dutinách dále podporuje myšlenku, že byly součástí hry, která měla za cíl prohlubování sociální interakce," uvedl další spoluautor studie Konstantinos Trimmis a dodal, že objev poskytuje nový pohled na sociální interakci v egejské době bronzové.
Odborníci ve studii rovněž zmínili, že jejich metodika by mohla být použita na podobné artefakty objevené v regionu. Kromě toho doufají, že se jim podaří určit, jak se hra hrála, jaká byla její pravidla a porovnat ji s jinými hrami ze stejné doby. Portál Greek reporter dodává, že pro dokončení analýzy bude nutné detailněji prozkoumat spojení mezi koulemi a deskami.
V hrobce ji měl i Tutanchamon
Nejstarší známé hry pocházejí z oblasti Levanty a Egypta. Jde o již zmíněné Mehen a Senet. Druhá z nich se hrála už kolem roku 3 100 před naším letopočtem, kdežto první si lidé zahráli někdy mezi lety 3 100 a 2 300 před naším letopočtem. Mehen upadla se zánikem Egyptské Staré říše a tak jsou její pravidla spíše tajemstvím. Jedná se ale o herní desku v podobě stočeného hada, která je rozdělena na množství obdélníků. Figurky se kterými se hrálo měly podobu lvů nebo malých kuliček.
Zajímavostí je, že se Mehen nehrála jen v Egyptě. I na Kypru byly objeveny desky, které byly z jedné strany určeny pro Mehen a z druhé pro Senet. Druhá z her má známější pravidla, funguje na podobném principu, jako hra Člověče, nezlob se! a byla brána jako symbolická cesta k posmrtnému životu. Jedna hrací deska byla dokonce nalezena i v hrobce egyptského faraona Tutanchamona.
Nebyly to však jediné deskové hry ve starověkém světě. Hrálo se také mezi římskými legiemi, mezi Vikingy ve Skotsku, Norsku a na Islandu. V Indii se zrodila Chaturanga, která položila základy moderního šachu. Před devíti lety vědci v turecku našli zbytky údajně nejstarší hry na světě z doby před pěti tisíci lety. Sadu vyřezávaných kamenů pravděpodobně vytvořili už lidé v době bronzové.
3
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
