Jeho tělo leželo v ulici Na Bydžově pod tak zvaným elektrákem. "Vzhledem k věku a pozůstalým nebudeme uvádět žádné informace, důležité je, že dle prvotního ohledání nebylo zjištěno cizí zavinění. Další případné skutečnosti budeme znát až po pitvě," potvrdil tragédii mluvčí jihočeských policistů Miroslav Doubek.

Smrt si způsobil pádem z mostu, příčinou může být nešťastná náhoda stejně jako dobrovolné ukončení života. "Nahoře na mostě byl plakát s graffiti nápisem. Jestli vylezl k němu, neuvědomil si, že konstrukce bude namrzlá a bude klouzat. Ale to nevím, ten plakát pak hasiči sundali. Je pravda, že po mostě často chodí studenti do nedaleké školy, ale náhodou z něj spadnout není možné," říká Luboš Kolář, který dohlíží na údržbové práce v bývalé Křižíkově elektrárně jen pár metrů od místa neštěstí. Právě v této budově se vyráběl proud pro vlak, jenž po mostě jezdil do Bechyně a zpět.

Na Táborsku je za most sebevrahů ale považována bechyňská Duha, jejíž výška od hladiny Lužnice je téměř 60 metrů. Již pár let po zprovoznění mostu z něj skočil i iniciátor stavby mostu. Karel Šiška, šéf ministerstva veřejných prací, se z něj vrhl 12. července roku 1945. Rodák z Březnice a syn paarovského hospodářského správce měl stavbu pod svým dohledem. Sebevraždu nejspíš spáchal z bezdůvodného nařčení, že při květnovém převratu přisluhoval okupantům. Tomu však nic nenasvědčovalo. Jenže se dostavily deprese, a tak inženýr Šiška vystoupil z vlaku, přehoupl se přes zábradlí svého mostu a padal. Tělo dopadlo na břeh. Po druhé světové válce z Duhy skákali němečtí kolaboranti, jako například František Haškovec zvaný Sumec. Ten podobně jako ostatní aretovaní kolaboranti pomáhal při zakopávání lidských a dobytčích výkalů i kusů prádla a německých stejnokrojů pohozených za mostem. Šestašedesátiletý kameník byl nebezpečný kolaborant a Němci placený udavač.

Vůbec první tragédie na bechyňském mostě však se sebevraždou neměla zřejmě nic společného. Šlo spíš o klukovskou frajeřinu 23letého cukrářského pomocníka Stanislava Šonky. Na zábradlí mostu se postavil v červenci roku 1932 a skočil do hloubky pod sebou. O dno řeky si vykloubené nohy zarazil až do podpaží. Po hodinovém pátraní našli zdeformované tělo ve čtyřmetrové hloubce.

Před deseti lety z něj skočil čtyřiapadesátiletý muž. Jeho tělo museli hasiči vyprostit z říčního jezu, kde jej našli. Ve stejném roce si ho k ukončení života vybral i šestadvacetiletý muž. Ten ještě o svém rozhodnutí podal zprávu své matce. Jako důvod uvedl nespokojenost se způsobem vlastního života. Příbuzným se ještě podařilo ho přesvědčit k nastoupení do auta, ale z něj vystoupil a vrhl se z mostu. Trvalé bydliště měl v Poděbradech. Také loni v únoru si most mohl připsat další oběť. Policistům se naštěstí podařilo mladíkovi skok rozmluvit.