V Deníku pracuji od roku 2021, kde jsem začala jako stážistka v brněnské Rovnosti. Měla jsem to štěstí, že přestože do Brna další redaktory nehledali, do centrální redakce ano. A tak jsem se po ještě covidovém létě stala součástí news desku právě pro centrálu.
Mezi mými články najdete vše možné, co se týká zahraničí a všeobecných novinek. Ať už jde o zprávy ze zvířecí říše, historie, vědy či ze zahraničí. Mám slabost právě pro silné lidské příběhy, tudíž ačkoliv je to náročné, ráda píšu například o střelbách v Americe, příbězích přeživších velkých zemětřesení nebo například svědectví z války na Ukrajině nebo v pásmu Gazy.
Ruku v ruce s psaním jde i láska ke knihám. Čtení je jednou z mých nejoblíbenějších forem relaxace. A díky knihám také v dětství vznikl můj sen být novinářkou. Nyní začínám svůj sen žít naplno. A přestože čtu v dospělosti méně, láska ke knihám ve mně nadále zůstává.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že většinu času trávím u počítače nebo u knih, není tomu tak. Vyrostla jsem ve velmi aktivní rodině a náklonnost ke sportu ve mně zůstala. Rekreačně jezdím na kole, chodím na běžky a vandry a pravidelně cvičím.
Mezi mé velké koníčky patří také cestování. V 18 letech jsem se vydala na mou první zkušenou do světa, a to na čtyři měsíce do hotelu na řeckém ostrově Samos. O pár let později jsem pracovala necelý rok jako servírka v Londýně a během školy strávila pár měsíců na erasmu v Birminghamu. Od té doby jsem se do ciziny podívala už jen jako turista, kdy nejkrásněji bylo na Zanzibaru.