Připomeňte si s námi dobu, kdy jsme jako děti měly pocit, že rodiče pocházejí úplně z jiné planety…

Nejčastější hlášky rodičů, které nám utkvěly v paměti:
„Proč? Protože jsem to řekla!“
„Sněz to. Co by za to daly děti v Africe.“
„Počítám do tří.“
„Mě nezajímá, co dostali za známku ostatní.“
„Dokud seš pod mojí střechou, budeš poslouchat.“
„Než se vdáš/oženíš, tak se ti to zahojí.“
„Kdybych ti řekla, ať skočíš z okna, tak taky skočíš?!“
„Škoda každé rány, která padne vedle!“
„Máš holý záda, nastydnou ti ledviny!“
„Nezvedej to, uděláš si kýlu!“
„Počkej, jednou si na moje slova vzpomeneš.“
„Jsi jak zpomalenej film.“
„Mluvíš jak zaseknutá deska!“
„Maminka má vždycky pravdu.“
„Myslet znamená houby vědět.“
„Pochopíš to, až budeš mít svoje děti.“
Zásadní rozdíl mezi dětstvím v devadesátkách a dnes: