V Domě Štěpánka Netolického na Masarykově náměstí v Třeboni byla zahájena výstava Tři světy Schwarzenberské hrobky, která připomene 140. výročí od dokončení a vysvěcení rodové hrobky Schwarzenberků. K této události došlo 29. července 1877, kdy hrobku vysvětil kardinál Schwarzenberg, aby v ní následujícího dne mohly spočinout ostatky členů knížecího rodu.

Jak uvedla koordinátorka Centra Třeboňského rybníkářského dědictví Lucie Kukačková, drobná výstava odhaluje některé nerealizované návrhy na podoby této sakrální stavby, připomene slavnost jejího svěcení, poodkryje i rituály spojené s jejím účelem a nabídne další zajímavosti z doby, kdy se v hrobce setkávaly světy živých, zemřelých a věčně živých.

Výstava Tři světy Schwarzenberské hrobky potrvá do 4. února a otevřena je denně kromě úterý vždy od 10 do 12 a od 13 do 16 hodin.

"Výstava bude prezentovat tři desítky let trvající vývoj návrhů dvou hlavních architektů stavby – profesora Friedricha Schmidta, známého jako autora podoby vídeňské a liberecké novogotické radnice, a schwarzenberského stavitele Damasia Deworezkého, který se mimo jiné spolupodílel i na romantizující přestavbě zámku v Hluboké nad Vltavou," informovala a dodala, že dochované plány ukazují velkou rozmanitost návrhů, které počítaly s podobou pohřebiště ve stylu Campa Santa až po vertikální stavbu novogotické kaple.

Stěžejní část výstavy je zaměřena na prezentaci smyslu samotné stavby – na tři světy, které se v ní setkávají, prolínají, a které byly zpřítomňovány přechodovými rituály při pohřbech Schwarzenbergů. "Jde o světy živých, zemřelých a o věčný život," vyjmenovala Lucie Kukačková.

Vystaveny jsou fotografické reprodukce archiválií z českokrumlovského a třeboňského oddělení Státního oblastního archivu v Třeboni, které připomenou kromě jiného praktické důvody stojící u vzniku stavby a přilehlého parku či potřebu hlídat hrobku před zloději. Duchovní rovinu reprezentují záležitosti týkající se svěcení zvonů a hrobky či sloužení pravidelných zádušních mší. Funerální rozměr je zastoupen například vyobrazením pohřebního průvodu, organizací pohřbu a způsobem vyhotovení rakví. "Kromě překvapivých variantních plánů na podobu stavby, dobových fotografií, oslavných textů či korespondence, může návštěvníky zaujmout řada méně známých informací, které se mohou na výstavě dozvědět. Dozví se, po kom se jmenují zvony v hrobce, jak nebezpečná byla služba jejího hlídače či co skrývá koule pod křížem na věži," láká Lucie Kukačková k návštěvě.