O úspěchu jsme si povídali s jedním z členů souboru Miloslavem Pikolonem.

S jakým představením jste na přehlídku jeli a jaké ceny jste získali?

Na krajskou přehlídku jsme jeli s hrou Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho. Získali jsme cenu poroty a to Olina Zikmundová za roli Svatavy, Jiří Zikmund za Dr. Burkeho, Vladimír Voldřich za ztvárnění pana Tichého, František Němejc za roli pana Václava a já za ztvárnění postavy paní Outěchové.

Oceněno bylo tedy jen herecké obsazení?

Cenu za inscenaci získal ještě za režii René Vápeník A to nejdůležitější byla cena přehlídky a přímý postup na národní přehlídku do Děčína.

Je to pro vás úspěch?

Samozřejmě. Na přehlídce bylo celkem třináct souborů. Tři z nich získaly doporučení na postup do národní přehlídky a my jediní jsme si odvezli přímý postup. Opravdu moc nás to těší.

Je to tedy dostatečná odměna, za vaši práci?

Myslím, že jsme tomu dali hodně. Byly to nejen společné zkoušky, ale ve chvílích volna jsme chodili individuálně nacvičovat i do kina a před premiérou jsme si vzali všichni týden dovolené. Největší odměnou je ale pro nás to, že se diváci baví a představení má úspěch.

Umí si představení užít i herci nebo jde o pobavení diváků?

O diváky jde především. Ale pokud si hru užívá sám herec, je to jen ku prospěchu. Lidé to poznají. Nejlepší představení jsme odehráli asi na přehlídce. Řekli jsme si, že si to užijeme a bylo to opravdu nenucené.

Co DS Piki čeká v případě úspěchu na národní přehlídce?

Je dobré se držet při zemi, ne každé představení se musí povést. Kromě cen přehlídky může být až šest souborů doporučeno na mezinárodní nesoutěžní přehlídku Jiráskův Hronov. Tady bývá tak kolem dvaceti souborů. Program je určen hlavně mladým hercům. Jsou tu pro ně připraveny různé semináře a chodí na různá představení, která pak porota rozebírá.

Byla by to vaše první účast na mezinárodní přehlídce?

Ne. Jako divadelní soubor Piki jsme se už v roce 2002 dostali na mezinárodní přehlídku v Martině a Belgii s komedií Pavla Kohouta August, August, August.