VYBRAT REGION
Zavřít mapu

U Radomyšle vyrábějí bylinné přípravky podle staré francouzské receptury

RADOMYŠL - Rabštejnská apatyka je „továrnička“ na výrobu léčebných přípravků z čerstvých bylin. Technologií je ojedinělá v Čechách.

5.11.2007
SDÍLEJ:

Z laboratoře.Foto: DENÍK/Slávka Petráková

MUDr. Rudolfa Balouna (29) už od dětství přitahovalo tajemství léčivých bylin. Je totiž přesvědčen, že lidské tělo nepotřebuje pouze lékařskou péči. Ale na správné funkci organismu se musí podílet i sám člověk. A to tak, že v případě zdravotních problémů využije vedle medicínské léčby i podpůrného efektu bylinných přípravků.

V Rabštějsné apatyce nedaleko Radomyšle, kterou s několika přáteli založil, proto vznikají podle originální francouzské receptury různé bylinné přípravky.

Kombinace přípravků a léků

Jako lékař říká, že „chemie“ v lécích je potřebná, ale pokud se nemoc zachytí v počátečním stadiu, pak je výhodné vedle léků užívat ještě přírodní prostředky, které jsou tělu bližší. “U bylin je terapeutický profit v tom, že jejich působení je komplexní a dolaďuje organismus,“ zdůrazňuje.
A tak s několika přáteli a s velkou podporou a pracovním nasazením rodiny spolupracuje již 6 let na vývoji a výrobě přírodních produktů ve firmě Rabštejnská apatyka, s r. o. v Radomyšli.

Některé výrobní metody, které apatyka používá, jsou v ČR do jisté míry unikátní.

Byliny, babičkaa známý bylinář

Ke sběru, sušení a užívání bylin ho ještě jako kluka přivedla babička. To byl tak silný stimul, že začal v deseti letech pečlivě pročítat tehdy dostupnou literaturu: Naše liečivé rastliny, Fytoterapia pre lekárov, samizdatové vydání knihy Rady bylináře Pavla. V jedenácti přibyla kniha od slavného moravského bylináře J. A. Zentricha Věčně zelené naděje.

„Vyzkoušel jsem tehdy přípravu některých složitějších mastí z knihy, produkty zaslal J. A. Zentrichovi k odsouhlasení a od té doby jsem s ním začal spolupracovat. Byl totiž jediný z tehdejších přírodních léčitelů, které jsem kdysi obeslal, a který mě přizval, jako malého kluka, ke spolupráci. Když si na to zpětně vzpomínám, muselo to být komické, když mi táta sháněl pokoutně ingredience u známých v lékárně. Studium medicíny už pro mě byla přirozená cesta,“ přiznává mladý lékař, který je v současné době sekundářem ve velké pražské nemocnici, vědeckým pracovníkema zároveň učitelem na jedné z pražských lékařských fakult.

Byliny mu nedaly spát ani na gymnáziu. „Tam jsem se seznámil se synem majitelky lékárny v nedalekých Kralovicích u Plzně a díky jejímu obrovskému pochopení a ochotě slovo dalo slovo a od 1. ročníku jsem začal pravidelně po několit let vždy po škole dojíždět pracovat do lékárny. Pracoval jsem jako fámulus pod odborným dohledem a lékárenství mě uchvátilo. Ve spolupráci s tehdejším učitelem biologie, s lékaři hygienické stanice v Plzni, s pracovníky Výzkumného ústavu včelařského v Dole a s vědci ze Státního zdravotního ústavu v Praze jsme, ještě za mých studií na gymnáziu, prováděli výzkum přírodních látek. Naše práce se například týkala chemické analýzy obsahových látek včelího propolisu a metod jejich extrakce. V souvislosti s tím jsme prováděli třeba experimenty s ovlivňováním růstu bakterií. Výstupem práce byl speciální extrakt propolisu, který našel uplatnění v praxi,“ poznamenává.

Výroba přírodních produktů v apatyce začala v roce 2001 a v jižních Čechách je ojedinělá. Jejich hlavní předností je, že výrobky, které z ní vycházejí, jsou bez barvících a většinou také bez konzervačních přídavných látek.

Rostliny jsou čerstvě trhané

Byliny pro Rabštejnskou apatyku sbírají speciálně proškolení lidé na Šumavě a v Pošumaví. Nejedná se však o klasický sběr a sušení bylin nebo jejich květů.

Velká většina přírodního materiálu se zpracovává čerstvá, převážně ještě v den sběru. V jarním období se sbírají pupeny například z břízy, buku, lípy, dubu, topolu, tamaryšku, jinanu nebo jilmu, které se používají pro výrobu přírodních přípravků.

Všeobecně je ale možné využít léčebných látek ze zhruba pětapadesáti stromů. Květové a listové pupeny dřevin a bylin lze na jaře zastihnout ve vhodném stadiu ke sběru asi v průběhu pěti až šesti týdnů. Pak už je konec a pokud jste něco nestihli nasbírat, máte smůlu a musíte to dohnat napřesrok.

Na podzim to jsou hlavně podzemní části rostlin jako například kořen kostivalu nebo oddenky pýru. „K tomu, aby v přírodě nedošlo k poškození mateřských rostlin, jsme si nechali na Lesnické fakultě České zemědělské univerzity v Praze zpracovat ministudii, takže máme jistotu, že po této stránce nedochází k devastaci vegetace. Vedle přírodních zdro〜jů máme i malé arboretum pro pěstování dřevin, u nichž nelze provádět sběr ve volné přírodě,“ poznamenává.

Při sběru nemůže dojít k záměně. Problémy mohou být například v rozpoznání pupenů buku a habru. „Používáme sice oba, přesto je nutné rozlišení druhu. Proto si při vstupu měříme pupeny mikroskopicky, takže tímto záměnu vylučujeme. Je třeba podotknout, že v gemmoterapii – inovativní fytoterapeutické metodě – pracujeme jen s takovými bylinami, které bezpečně známe,“ zmínil.

Francouzská receptura

Gemmopreparáty neboli extrakty z pupenů vyrábějí v Rabštejnské apatyce podle unikátních francouzských receptů, které upravil bylinář J. A. Zentrich.
Čerstvý materiál se zpracovává podle francouzského lékopisu, kde jsou stanovena váhová množství, která jsou vhodná k extrakci – vyluhování pupenů.
K té dochází za pomoci ultrazvuku a výtažky obsahují směs lihu a glycerolu bez přídavku vody, což zaručuje minimálně tříletou trvanlivost.

„Každá šarže prochází laboratorní kontrolou – díky tomu, že v našem týmu působí vysokoškolský učitel – chemik, jsme sami vyvinuli řadu analytických postupů, které jsou zcela unikátní. To je zárukou, že všechny přípravky obsahují nepodkročitelná množství účiných látek. Takže nedojde k tomu, aby v roztoku byla neúčinná substance. Odpadní materiál z výroby je kompostovatelný,“ míní lékař.

Tablety, tobolky, gely, masky

Výrobky apatyky mají formu tablet, tobolek, gelů, pleťových masek. Jaká bylina je v čem?

V tabletách je šišák bajkalský, který se sem, jak sám název napovídá, dováží z Ruské federace. Užití je v silném, na účinné látky standardizovaném extraktu z kořene této vzácné rostliny. Kromě značného protizánětlivého efektu jde o silný imunostimulátor a má mnoho dalších pozitivních účinků, například na vyšší krevní tlak nebo snížení hladiny cholesterolu. Další účinky šišáku se v současné době těší velkému vědeckému zájmu.

Kotvičník zemní je v kapslích. Jde o divoce rostoucí, bylinu, kterou byste marně hledali v České republice. Navíc je u nás více známý pod jménem tribulus (Tribulus terrestris). Dováží se z Indie, Slovenska nebo Bulharska. jeho extrakt působí na lidské libido, napomáhá rekonvalescenci po těžkých nemocích a znovuobnovení sil, může být doplňkem i při léčbě mužské neplodnosti.

Z kostivalu, topolových pupenů či kaštanu (jírovce) se vyrábějí extra silné bylinné gely. Působí hlavně na klouby a uvolnění svalstva.
Pleťová maska s mimořádně vysokým obsahem speciálního extraktu z okvětních plátků rudé růže má blahodárné účinky na pleť, kterou vyživuje a posiluje.

Pokud jde o výtažky z pupenů, na okraj zmíníme jen lípu na nespavost, topol a borovici na klouby, černý rybíz na alergie a záněty, maliník a jmelí na ženské obtíže, a tak bychom mohli pokračovat.

Bylinné produkty, lékaři a lékárny

Zdejší výrobky popisuje MUDr. Rudolf Baloun jako doplňky stravy, které nacházejí uplatnění v doprovodné léčbě nemocí po dohodě s lékařem či odborníkem. Za hlavní těžiště působení přípravků považuje utužení zdraví v péči o sebe sama. „Z řad kolegů lékařů naše přípravky doporučují především ti, kteří se zabývají zároveň také alternativní medicínou. Některé lékárny mají zájem aby měly, kromě léků, i širokou nabídku toho, co je z přírodních preparátů na trhu. Zájem mají ale především bylinářství a obchody zdravého životního stylu,“ míní lékař.

5.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Výroční schůze strakonických legionářů.
8

Legionáři hodnotili svoji činnost

Strakonické vojáky čeká rok plný intenzivního výcviku.
7

Strakoničtí vojáci zahájili hotovost v Silách rychlé reakce NATO

AKTUALIZOVÁNO

Auto se odrazilo od druhého a smetlo skupinku dětí. Čtyři jsou zraněné

České Budějovice - Vážná dopravní nehoda se stala v sobotu po 16. hodině na českobudějovickém sídlišti Máj. Zranily se při ní čtyři děti.

Sprejeři řádí na sídlišti

Strakonice – Čisté stěny domů stále přitahují sprejery. Doposud nepochopili, že tyto objekty nejsou veřejným majetkem a oni svou činností tak páchají trestné činy.

Kamiony stály, osobní auta projela jen těžko

Prachaticko /VIDEA/ - Páteční (19. ledna) sněhová nadílka parádně prověřila nejen silničáře, ale i zdatnost řidičů.

Kam za kulturou 20. a 21. ledna

Strakonicko - Přinášíme vám tipy pro volný čas.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>