Její koncert postavený převážně na starých osvědčených hitech sklidil u obecenstva podle očekávání velký ohlas a nikomu ani příliš nevadilo, že z původních „slavných“ Smokie na pódiu stanul pouze baskytarista Terry Uttley.

Velkolepý hudební večer na Rockové pumpě začal již kolem osmé hodiny večer. Prvním vystupujícím byla pražská kapela Strahov, následovali čeští rockoví matadoři Turbo. Na vrchol večera, vystoupení skupiny Smokie, si asi 1800 diváků muselo počkat až do tři čtvrtě na jedenáct.
Britská kapela, kterou vedle původního baskytaristy Uttleyho tvoří zpěvák a doprovodný kytarista Mike Craft, sólový kytarista Mick McConnell, bubeník Steve Pinnell a klávesista Martin Bullard, zahájila svůj výstup poměrně zostra. Jako první píseň zazněla Something's Making Me Blue z úspěšného alba z roku 1976 Midnight Cafe. S prvními tóny úvodního chytlavého kytarového riffu publikum naráz ožilo.

Obecenstvo složené z posluchačů všech generací pak s nadšením přivítalo i druhou skladbu, neméně známý hit Lay Back In The Arms of Someone, v němž se zpěvák Craft poněkud úsměvně snažil zalíbit divákům variováním textu s ohledem na místo konání akce a používáním veršů typu: Czech Republic, I'll die for you.

Ačkoliv Smokie ve Čkyni prezentovali především starší repertoár – mohutný aplaus sklidily třeba písně Mexican Girl či Wild Wild Angels –, zaznělo zde i několik novějších věcí. Jednou z nich byla například skladba z alba On The Wire z roku 2004 Home Is Anywhere You Are. Zmíněná píseň již sice postrádala hudební náboj a nápaditost 'klasiky' Smokie z druhé poloviny sedmdesátých let, avšak díky zdařilým vokálním vícehlasům, na kterých se podíleli všichni členové souboru včetně bicisty Pinnella, vyzněla poměrně dobře.

Těžkopádné bicí

Po interpretační stránce však výkon kapely nebyl zdaleka ideální. Hudební dojem kazil především přímočarý a místy značně těžkopádný doprovod bicích nástrojů, který skladby na míle vzdaloval původnímu jemnému studiovému soundu a posouval celkové vyznění až kamsi na úroveň levné 'rockové dechovky'.

Také zvuk nebyl zcela optimální. Šlo například o špatně nazvučené klávesy, které často výrazně vyčnívaly z celkového zvukového proudu, nebo slévající se kytary v 'rockovějších' pasážích, kupříkladu v úvodu k Don't Play Your Rock 'n' Roll To Me. Konečně intenzita zvuku mohla být vůbec o něco nižší vzhledem k typu hudby, počtu diváků a akustickému prostředí parkoviště čkyňské benzinové stanice.

Navzdory zmíněným nedostatkům šlo o docela zdařilý koncert. V areálu Rockové pumpy vládla dobrá atmosféra, kapela hrála s nadšením, známé písně následovaly většinou v poměrně rychlém sledu a publikum tančilo, zpívalo, bavilo se a vzpomínalo. Cíl byl tedy bezezbytku splněn, neboť Smokie nikdy nepatřili ke koncertním skupinám s vyššími uměleckými ambicemi.

Recenze
Hodnocení: 60%

JAN BLÜML
Autor je muzikolog