Portrét manželky Maxe Švabinského, dřevořez Josefa Váchala a několik dalších pozoruhodných prací obsahuje výstava, kterou strakonické Muzeum středního Pootaví zahájilo letošní sezonu. Má název Kouzlo grafiky a představuje, co zajímavého z tohoto výtvarného oboru odpočívá v muzejních sbírkách.

Kurátor Pavel Koubek přišel původně s nápadem rozžít kulturně trochu mrtvé zimní období a zároveň upozornit, co vše lze objevit v depozitářích. „Máme je poměrně slušně vybavené různými uměleckými styly. Přemýšlel jsem, jak je divákům co nejlépe přiblížit a vznikl cyklus výstav, který jsme zahájili grafikou,“ říká Koubek o expozici čítající zhruba 30 děl, která umístil do Zámecké galerie.

K nejvzácnějším kusům ze sbírek řadí klasické výjevy Hollara, kdy v 17. století ztvárňoval svaté či různá města. Jedna z grafik odráží i Anglii, kde umělec dlouhá léta žil.

Okamžitě při vstupu do malé místnosti pak zaujme velký portrét manželky Maxe Švabinského. Koubek ho označil za bonbonek celé výstavy s tím, že kumštýř znázornil vlastní ženu v poměrně vznešené póze.

„Švabinský byl všestranný grafik, schopný dělat cokoli od plakátů a leptů přes dřevoryty a olejomalby až k návrhům vitráží. Renesanční člověk, on sám by z našich sbírek zabral celou místnost, tak rozsáhlou sbírku jeho prací máme. Mistrovství jeho tahů je neskutečné, sám se malbě věnuji, tak to dokážu ocenit,“ podotkl Pavel Koubek.

Vondrouš i Trampota

Velká jména zastupuje dále barevný dřevořez Ráj od Josefa Váchala či série prací Jana Charlese Vondrouše, který do svých leptů otiskoval zážitky z cest do Itálie a Francie, především pak architekturu.

Současnost odráží grafička Marina Richterová. Ve Strakonicích tato rodačka z Moskvy vystavovala již několikrát. „Ráda se sem vrací. Je to špička v české grafice,“ zdůraznil kurátor na adresu Richterové, od níž návštěvník spatří dílo Madame de Pompadour. Jihočeští příznivci výtvarného umění si rovněž všimnou barevné litografie Jana Trampoty, jehož osobnost před časem připomněla českobudějovická Galerie Procházka.

Jediné, co expozici limituje, je prostor. Na ploše jedné malé místnosti může několik desítek grafik působit trochu přeplácaným dojmem. „Měl jsem kritérium dát sem toho co nejvíc, aby to bylo pěkné. Luxusně zde nainstalovat čtyři grafiky by bylo pro návštěvníky trochu ochuzující,“ myslí si Pavel Koubek.

Expozice, která potrvá do 9. března a kam je vstupné dobrovolné, má ještě jeden důležitý rozměr: naučný. Ukazuje různé druhy grafických postupů. „Chceme nejenom přiblížit bohaté sbírky muzea, ale jde nám i o to, aby laici měli šanci poznat jak techniku, tak i její zpracování včetně toho, jak se který autor ke grafice dostal. Snažíme se lidem nastínit, že není jenom suchá jehla a linoryt,“ doplnil Pavel Koubek.