Jáchym Miniberger a řemeslo koželužské, to je název výstavy, která začala v sobotu v Městském muzeu ve Volyni. Představuje nejen osobnost tohoto mistra koželužského a zakladatele továrny na usně, od jehož narození letos uplynulo dvě stě let. Ale také Volyni jeho časů, tehdejší volyňský cech koželuhů a zlatou dobu jednotlivých koželužských dílen.

Vedoucí muzea Karel Skalický představil při vernisáži blíže osobnost Jáchyma Minibergera. „Byl to nejvýznamnější koželuh ve Volyni.

"Vypracoval se z řemeslníka až na továrníka," zmínil se. Firma nejprve sídlila v Nišovicích, až pak ve Volyni. Začátkem dvacátého století však i ve Volyni toho řemeslo zaniklo, a tak žije už jen v předávaných vzpomínkách a historických předmětech.

Na vernisáž přijeli i potomci rodiny. Byli to pravnuci Jáchyma Minibergera Bohumil a Tomáš i prapravnuci Miloš a Marek, všichni s příjmením svého předka. Ani jeden dnes nežije ve Volyni, jsou rozptýleni někde po celé republice.

Za všechny promluvil Bohumil Miniberger. Toho připravená expozice velice mile překvapila. „Některé exponáty dokonce věnovala naše rodina. V minulosti se Volyně díky koželužství dostala do širšího povědomí nejen v rámci českých zemí, ale i Rakouska," řekl.
Na jednu událost zavzpomínal jeho bratr Tomáš Miniberger. „Když šla kdysi firma do konkurzu, měl o ni zájem Tomáš Baťa, provázel ho tady tenkrát můj otec," uvedl.

Výstava bude ve volyňské tvrzi k vidění do konce března příštího roku. Už nyní ale Karel Skalický uvažuje o vzniku stálé expozice, případně i publikace.