Město bude od 25. května opět patřit muzice – 16. ročníku bluegrassového festivalu Jamboree. Na několik otázek nám odpověděla ředitelka MěKS Strakonice Eva Desslerová.

Jak moc těžké je dostat sem kapely a muzikanty, kteří hrají bluegrass?

Kapely sem většinou jezdí s chutí, což je také ovlivněno tím, že dlouholetý dramaturg festivalu Petr Kuklík je s nimi ve stálém kontaktu a průběžně sleduje jejich umělecký vývoj.

Už několik let festival kombinujete s country, protože by moc lidí na až příliš specifický bluegrass nepřišlo. Na kolik takový festival přijde, kdo to platí a co to vám, jako pořadatelům, přinese?

Country kapely vystupující na Jamboree jsou spíše ojedinělé, na některých ročnících vystupovaly v pátek odpoledne, případně jsou v roli hostů festivalu. Nemyslím, že chodí málo lidí. Většinou se pohybuje návštěvnost kolem 1000 diváků na hlavních koncertech. Při posledních ročnících jsme zaznamenali i zvýšený počet diváků z Rakouska, Německa a Holandska. Vzhledem k tomu, že letní kino má kapacitu více než 1700 diváků, vypadá v takovém případě poloprázdné. Je však třeba říci, že bluegrass je hudba náročná pro hráče i diváky a nemusí se líbit každému. Lidé kolem ní však tvoří společenství nadšenců zapálených pro věc s hlubokými znalostmi a je s nimi radost spolupracovat. Tento festival svou dlouhou tradicí náleží k tradičním akcím ve městě a bluegrass je jedním z žánrů, které publiku nabízíme. Je financován z rozpočtu MěKS Strakonice za pomoci sponzorů a z vybraného vstupného.

Jaké podmínky si kapely stanovují? Nemusíte jmenovat, spíše jde o zajímavost.

Musím říci, že oproti jiným žánrům se neobjevují přemrštěné požadavky na honoráře a některé začínající kapely vystupují zadarmo. My platíme ubytování (těm, kteří vystupují v obou dnech) a dopravu. Pokud jde o zahraniční hosty, většinou zámořské, vystupují u nás v rámci svého evropského turné, nebo v době jejich pražského vystoupení a v rámci přátelských vztahů s českými bluegrassovými špičkami. Jinak by pro nás byly jejich finanční požadavky neúnosné. Někteří z nich se však velmi zájímají o naši dudáckou tradici a festival. Například Andy Owens z USA, který zde bude hostovat již podruhé, pravidelně navštěvuje dudáckou expozici v muzeu a prohlíží i festivalou dokumentaci.

Strakonice zajišťují také regionální kolo Porty. Drtivou část diváků tvoří samotní muzikanti nebo jejich kamarádi. Z veřejnosti moc velký zájem není. A přitom Porta mívala punc festivalu, který neměl obdoby. Nehrozí něco podobného i Jamboree?

Pokud jde o Portu, podílíme se na ní spíše technicky. Soutěžní kapely, hosty i porotu zajišťuje sdružení Porta České Budějovice. Návštěvnost je dle mého ovlivněna tím, že vystupují převážně neznámé a začínající kapely, jejichž výkon se co do kvality výrazně liší. Pokud by návštěvnost na Jamboree výrazně klesla, zřejmě by bylo nahrazeno něčím jiným. Zatím je jeho návštěvnost na jednotlivých ročnících víceméně stejná, vyjma toho loňského, který propršel a musel být přemístěn do Domu kultury, který má kapacitu cca 600 diváků.