Je to paradox. Před čtyřmi lety Úřad vlády zpřístupnil vilu Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí. Lidé mohli dovnitř od května do října, vždy poslední sobotu v měsíci. Zájem byl značný, dům si prohlédlo přes 17 000 zájemců. Teď  však vláda otočila a jde přímo proti poslední vůli Hany Benešové: letos se návštěvníci dostanou dovnitř jen od 26. do 28. října, a to pouze na 18 hodin. Zatímco Hana Benešová si přála, aby ve vile bylo muzeum, podle úřadu není dům určen veřejnosti. Dalším důvodem může být vládní snaha šetřit náklady. Historici, jimž se rozhodnutí nelíbí, se obrátí na prezidenta Miloše Zemana.

Radnici oznámil změnu Petr Musil z Úřadu vlády. Mailem, bez jakéhokoli vysvětlení. „Řekl jen, že dostal příkaz. Vracíme se tak do režimu Štrougala, kdy byla vila hermeticky uzavřená. Možná chtějí šetřit, 
i plat jednoho zaměstance pro ně může být zátěží," řekl starosta Martin Doležal.

Vedení města s rozhodnutím nesouhlasí. Chce, aby  vládní úředníci své stanovisko přehodnotili, radní jim proto napíší dopis. „V roce 2009 skončila rekonstrukce, která obnovila interiéry vily do fazony 30. a 40. let. Pokud by byla otevřená tři dny v roce, postrádalo by to smysl. Zaslouží si, aby byla pro veřejnost přístupná," zdůraznil starosta.

Druhý československý prezident Edvard Beneš.Jestli rozhodnutí zvrátí, je nejisté. Názor vládních úředníků je totiž jednoznačný. „Je třeba si uvědomit, že Benešova vila slouží jako reprezentační prostory předsedy vlády České republiky stejně jako Kramářova vila nebo Hrzánský palác. Nejedná se tedy o objekt, který je určen pro veřejnost, a neslouží tedy ani k muzejním ani výstavním účelům," uvedl Jan Hrubeš z Úřadu vlády.

Situace pobouřila členy Společnosti Edvarda Beneše. Jeho prezidentka Věra Olivová proto půjde příští týden žádat o pomoc Miloše Zemana.

„Je to další zašlapávání odkazu Edvarda Beneše, které trvá mnoho let. Komunisté ho vymazávali z paměti, říkali, že je mluvčí imperialismu. 
A když dnes ministr zahraničí řekne, že by měl být Beneš postaven před soud a pak se zavře vila, jako historik to vedu 
v příčinné souvislosti, myslím, že je tu určitá vazba," reagovala Věra Olivová.

Zavření vily hodnotí negativně také ředitel Husitského muzea v Táboře Jakub Smrčka. Myslí si, že v pozadí je snaha šetřit provozní náklady. „Náš státní sektor nachází úspory za každou cenu a trochu nelogicky. Vila a celý areál představují velkou kulturní 
a společenskou hodnotu. Není to jenom můj názor, ale i našich návštěvníků, v památníku Edvarda Beneše nám sdělují své velice negativní pocity, že se do vily nemohou podívat," popsal Jakub Smrčka.

Kriticky vnímá případ také kulturní historička Dagmar Blümlová z Jihočeské univerzity, jejíž rod pochází z Kožlan, stejně jako Benešův. Doporučuje nechat vilu otevřenou. „S pietou by se to nemělo přehánět. Pokud není vila 
v soukromých rukou a když ji nikdo nedevastuje, mohla by být přístupná. Když se podíváte na Východ i na Západ, většinou to tak bývá, že lidé se mají učit živé historii v terénu," řekla Dagmar Blümlová.

Benešova vila v Sezimově Ústí, opravený interiér.

Podle šéfa Husitského muzea jde o špatně zvolený způsob úspor, navíc skokově snížit otevírací dobu z 20 dní na tři je velice nevhodné.
„Úřad vlády by mohl ve vile klidně vybírat vstupné, víme, že návštěvníci by ho rádi zaplatili, a určitě by pokrylo minimálně personální náklady. Zájem o prohlídku je neutuchající, byl bych rád, kdyby vláda přehodnotila svůj přístup a naplnila závěť paní Benešové," doplnil Smrčka.

Připomněl, že nyní působí vnitřek vily velmi autenticky. Je to i zásluha Miloše Drdy 
z Husitského muzea. Po smrti Hany Benešové stihl narychlo zdokumentovat kapesním fotoaparátem interiér – vláda Lubomíra Štrougala totiž odmítla přenechat dům muzeu, jak si v závěti prezidentova žena přála. „Vila je součást bolestných dějin naší země. Není dobré ji znepřístupňovat," shrnul Jakub Smrčka.