Naposledy jste v přípravě porazili hvězdami nabitou extraligovou Kometu Brno 3:1. Byl to váš zatím nejlepší výkon v přípravě?
S Brnem jsme hráli dobře, ale vyšel nám i zápas s Chabarovskem. S Kometou to ale bylo asi nejlepší. Proti silnějším soupeřům se nám daří paradoxně lépe.

Na zápas s Kometou přišly skoro čtyři tisíce diváků, k vidění byl kvalitní hokej se silným soupeřem. Blížil se tento duel svými parametry mistrovským utkáním?
Příprava už jde pomalu do finále, takže by to tak mělo být. Při pohledu na soupisku Komety vidí každý, kdo se o hokej alespoň trošku zajímá, že je to tým nadstandardní i na extraligu. Motivace proti takovému soupeři je samozřejmě vyšší. Pro nás hráče i pro fanoušky to byl velmi dobrý zápas.

Probíhá celkově příprava podle vašich představ?
Těžko říct, protože každý může mít různé představy. Nevím, jestli se příprava vyvíjí podle trenérových představ. Snad ano. Přátelské zápasy nám ukazují, na čem ještě musíme zapracovat a kde se musíme zlepšit. Na druhou stranu jsou vidět také věci, které by mohly fungovat. Příprava je právě od toho, aby se vyzkoušely věci, na které budeme v sezoně spoléhat. Věřím, že zatím to i z tohoto pohledu představy splňuje.


Hrajete trochu jiným systémem než v minulých sezonách. Jak velká je to změna pro vás pro obránce?
Není žádné tajemství, že chceme hrát celoplošný hokej. Dříve role obránců nebyla taková. Do budoucna by beci měli více podporovat útok a jejich hra by měla být výrazně ofenzivnější. Doma určitě a také venku bychom se měli snažit určovat tempo hry. V tom je největší změna.

Vám osobně tato změna vyhovuje?
On bude z tohoto pohledu každý zápas trochu jiný. Většina týmů k nám jezdí bránit výsledek. Když jsme byli venku, tak soupeři přece jen chtěli trochu víc hrát hokej. Pro mě osobně je to lepší. Člověk se dostane více do hry a zapojí se do útoku. Bránění k tomu ale samozřejmě zůstává. Pochopitelně to neznamená, že budeme lítat nějak bezhlavě dopředu. To by byl nesmysl. Ale pokud to jde, tak útok budeme podporovat. Jde o součinnost všech pěti hráčů na ledě.

Narazil jste na zápasy venku. Čím to je, že se vám dlouhodobě na ledě soupeřů daří podstatně hůř než doma? Potvrdily to i oba letošní prohrané přátelské duely na Kladně a v Ústí nad Labem.
Je to tak, ale nevíme, v čem je problém. Věřím však, že se v sezoně tohoto nešvaru zbavíme a zápasy venku budeme hrát ve stejné kvalitě jako ty domácí. Přátelská utkání venku nám ukázala nedostatky, které jsme ve hře měli. Nebylo to optimální. V sezoně by to mělo být i venku lepší.

Co vám venku nejvíce chybí? Výborní fanoušci, důvěrně známé prostředí vlastního stadionu nebo třeba je problém v únavě z cesty?
Cesta by neměl být problém. Cestují všechny týmy a venku třeba hrají dobře. Možná je problém v naší menší koncentrovanosti. Každý to může mít individuálně jinak. Rozhodně to však musíme odstranit.

Stal jste se asistentem kapitána Lukáše Květoně. Co pro vás tato role znamená a už jste někdy podobnou funkci zastával?
Ještě ve Francii jsem byl chvilku kapitán, ale to byl jen záskok. Předtím v mládežnických kategoriích doma v Táboře. Je to pro mě obrovský závazek. Na mém herním pojetí se nic nemění. Co se týká komunikace s rozhodčími na ledě, tak jsem nikdy nebýval moc aktivní. Spíše to občas vyplynulo ze hry. To bude mít stejně na starosti hlavně kapitán Lukáš Květoň. Áčka si moc vážím a věřím, že v této roli nezklamu.

Čeká vás krajské derby ve vašem rodném Táboře. Těšíte se?
Těším a hlavně doufám, že Táborským vrátíme loňskou porážku (smích). Nějaké kočkování s klukama z Tábora už proběhlo. Věřím, že přijde zase spousta lidí. Hodně známých mi psalo, že se půjdou podívat. Doufám, že si vylepšíme naši špatnou bilanci z venkovních zápasů.

Z vaší rodiny dorazí všichni, kdo budou moci?
Ano. Z rodiny určitě půjde každý, kdo bude moci. Lidí přijde asi dost a myslím si, že se bude nač dívat. Měl by to být pro Tábor svátek hokeje. Nestává se každý den, aby tam jezdil špičkový prvoligový klub. Pro diváky to bude zajímavé utkání.

Proběhla nějaká sázka se soupeřem?
Ne. Nic konkrétního.


Zatímco loni se hrálo derby v Táboře v polovině srpna, letos na jeho konci. Může být znát, že jste v jiné fázi přípravy než před rokem?
Je fakt, že loni jsme byli trochu v únavě a Tábor byl naopak teprve asi týden na ledě. Tím ale v žádném případě nechci shazovat soupeřův výkon. Domácí hráli výborně, zatímco my jsme tam jeli malinko s nosánky nahoře. Zaslouženě jsme také dostali facku. Věřím, že jim to letos vrátíme a nebudu muset poslouchat nic podobného jako loni (smích).

Rozdíl jedné soutěže by ale přece jen měl být znát. Souhlasíte?
Znát by to být mělo. Na druhou stranu Tábor má na druhou ligu nadstandardní hráčskou kvalitu. Jsou tam kluci, kteří by výkonnostně měli na první ligu. Je to ale dané jejich trénováním a faktem, že chodí do práce. Hokej je jejich koníček, kterému se věnují až na druhé koleji. Spousta kluků z Tábora prošla mládežnickými kategoriemi v Budějovicích nebo třeba na Spartě. Hokejisté jsou to výborní. Hrají druhou ligu, protože podmínky na trénování nemají takové, jako máme my tady. Nemyslím si, že by to byli horší hokejisté než my. Jenom si vybrali jinou cestu. Zaměřili se více na svou práci a hokej mají jenom jako koníček. V tom je Tábor ve druhé lize specifický.

Vzpomenete si ještě na moment, kdy jste loni v Táboře těsně před koncem trefil za nerozhodného stavu tyč?
Pamatuji si to. Byl by to vítězný gól. Potom se bez prodloužení jely rovnou penalty, které jsme prohráli. Letos to snad bude jinak.