Už tento pátek vstoupí strakoničtí hokejisté do vyřazovacích bojů krajského přeboru. Budou největším favoritem, suverénně totiž vyhráli základní část.

V prvním kole play off narazí na Velkou Radouň. „Určitě necháme na ledě všechno, abychom postoupili dál a fanoušci mohli přijít i příští týden,“ říká kouč Václav Křivanec.

Základní část máte za sebou, Strakonice ji jasně vyhrály. Do play off tedy vstupujete z nejlepší pozice. Jak hodnotíte první část sezony?
Řekl bych, že není žádná výhoda být po základní části první. Poslední tři utkání jsme odehráli pomalu v tréninkovém tempu. Oproti loňské sezoně je to úplně něco jiného, protože to jsme museli makat do posledního zápasu. Sice jsme vyhráli základní část, ale důležité je uspět v play off. Budeme si o tom v kabině hodně povídat a musíme změnit i přístup k tréninkům. Myslím tím to, že musíme hráče při tréninku nějakým způsobem nabudit, aby měli větší chuť do zápasu. Závěr nám totiž moc nevyšel.

Nakonec se ani neprojevila velká marodka, která vás od začátku soutěže provázela. Vyhráli jste zcela suverénně.
My jsme měli na začátku sezony oproti ostatním týmům výhodu v tom, že jsme měli více natrénováno. Všechny soupeře jsme přebruslovali a hráli jsme rychlý hokej. Až kolem poloviny sezony se to začalo srovnávat a už ke konci to bylo úplně bruslařky vyrovnané. A také šance, které jsme měli, už tolik nemáme.

Největším problémem je teď proměňování šancí, že?
Proměňování šancí, to je bolest. Je to o psychice. Mysleli jsme si, že se někteří hráči teď v Telči střelecky chytnou, ta šance tam byla, ale paradoxně to dopadlo naopak. Do hloubky se zatvrdili, že momentální pohoda v mančaftu není. Věříme však tomu, že páteční zápas zvládneme, že i hráči k tomu budou jinak přistupovat. Ale na druhou stranu je tady velký tlak – vyhráli jsme základní část s jasným bodovým rozdílem. Nikdo od nás nečeká nic jiného, než dojít až do finále.

Máte před vyřazovací částí z něčeho obavy? Víc třeba z momentálního psychického rozložení týmu, nebo případných absencí?
Co se týče absencí, na devadesát devět procent bychom měli být kompletní. Do tréninku by se měl po nemoci zapojit brankář Špiler, dále také Samek a Kuna. Myslím si, že i tito hráči by mohli zvednout úroveň, mančaftu svým příchodem pomoci.

Zmínil jste návrat Romana Špilera. Jak vyřešíte otázku brankářů? Dáte přednost jeho zkušenosti, či aktuální formě Jakuba Myslivce, který odchytal polovinu sezony?
Uvidíme. To se teď nedá říci. Po čtvrtečním tréninku budeme ještě mluvit s Romanem, jak se cítí. Samozřejmě, tu zkušenost má. Pokud bude Roman v pohodě, mohl by v bráně nastoupit už v pátek.

V play off budete mít coby vítěz výhodu domácího prostředí. Nemáte však trochu obavy – všechny tři porážky jste utrpěli doma…
Zopakuji to, co jsem už řekl: tlak na hráče bude nyní enormně velký. Soupeři sem budou přijíždět – uvidíme jestli sem ještě vůbec někdo po Radouni přijede – s tím, že nemají co ztratit. To je pro ně velká výhoda. Přesně tuto výhodu jsme měli my v minulé sezoně. Začínali jsme venku, vyhráli jsme a ta atmosféra se přehoupla i do těch domácích zápasů.

Za jak silného soupeře Velkou Radouň považujete? Loni jste na sebe narazili ve finále, v letošním ročníku jste dvakrát vyhráli – 9:3 a 4:1.
První zápas vůbec neberu. Soupeř byl v té době asi jen párkrát na ledě, navíc byl dlouho bez bodu. Odveta byla jiná, po dvou třetinách jsme prohrávali 0:1, vyšla nám až závěrečná část. Byl to už úplně jiný zápas. Co jsem slyšel, tak Radouň posílila, přišli jeden dva noví hráči. Nic lehkého nás rozhodně nečeká. Soupeř se musel oproti začátku sezony určitě zvednout. Hraje přibližně stejný styl jako loni. Řekl bych, že tenkrát vyhrálo šťastnější mužstvo.

Radouň hraje spíše destruktivní hokej. Ne tolik rychlý, kombinační. Jak vnímáte soupeře vy?
Mají perfektně obsazené střední pásmo, což měli i v minulé sezoně. Budeme proto kluky nabádat, aby si pro přihrávky sjížděli hlouběji do třetiny, aby už ve středním pásmu byli v nějakém tempu. Když to nepůjde, tak si nahazovat puky do útočného pásma. S tím souvisí to, že musíme zlepšit napadání, být víc před bránou a chodit na teče, dorážet . . . Prostě musíme být před bránou znát, rozvířit hladinu, aby o nás hráči soupeře, včetně gólmana, věděli. Když se nám nebude dařit střelecky, musíme puk dostat do brány i za cenu toho, že by tam měl někdo padnout.

V poslední době ale chybí hráč, který by vzal zodpovědnost na sebe, dal rozhodující gól. Kdo by mohl tuto roli v play off plnit?
Už jsem zmínil, že hodně čekáme na Samka…

…který v základní části dal tři hattricky.
Z těch zápasů, co odehrál, pokud si dobře pamatuji, měl v každém minimálně bod. Určitě by tím tahounem mohl být on. Přál bych samozřejmě každému, aby dal gól. Dáme dohromady takové mužstvo, které se popere o prvenství a doufám, že se nám to povede.

Oproti loňsku je i pro vás osobně určitě play off něco nového. Myslím z toho pohledu, že nyní jste v pozici hlavního kouče, máte větší zodpovědnost, všechna rozhodnutí leží na vás.
Je to rozdíl. Veškeré momenty – rozhodnutí koho postavit, koho nepostavit – leží na mně. Konzultujeme všechno s asistentem Pavlem Zemanem, řekneme si své, ale konečné rozhodnutí je na mně. Veškerá zodpovědnost je na mně a beru ji na sebe.

Co vám dodává optimismus před začátkem vyřazovacích bojů?
Už dva dny nespím. Je znát nervozita. Ale až play off začne, všechno to spadne. Co mi tedy dodává optimismus? Vím, jak dopadla minulá sezona. Chtěl bych něco podobného zažít znovu. To mě žene kupředu. Vede k tomu ale ještě dlouhá cesta.

Mám pro vás příjemnou zprávu na závěr. Na domácí zápasy chodilo v základní části v průměru 550 diváků. Chtěl byste něco vzkázat fanouškům?
Za dosavadní část soutěže bych jim chtěl poděkovat. Oproti loňsku se návštěvy zvedly přibližně o 250 diváků. Asi se na některá utkání bylo na co koukat. Chtěl bych je pozvat na páteční duel. Určitě necháme na ledě všechno, abychom postoupili dál a fanoušci mohli přijít i příští týden.

MILOŠ VRÁTNÝ, JAN PETRÁŠ