Vzpomenete si občas na dvanáct let starý postup s Budějovicemi do extraligy?
Na takové věci si člověk vzpomene vždycky rád. Prožil jsem tady nádhernou sezonu a mám v Budějovicích spoustu kamarádů. Jsem rád, že jsem se vrátil. Je tady krásná aréna a super fanoušci. Je pro mě velká výzva zopakovat si postup.

Našel jste tady prakticky stejný stadion i kabinu, jako když jste je před lety opouštěl?
Dá se říct, že ano. Stadion, kabina i město. Všechno je stejné. Jenom tým se samozřejmě obměnil.

Našel jste mezi novými spoluhráči nějaké známé tváře?
Známe se s Vencou Nedorostem, Zdeňkem Kutlákem, Filipem Novákem. To jsou moji vrstevníci. Těším se na to. Je to pro mě výzva. Věřím, že klukům pomohu. Hlavně, že nastavíme nějakou laťku a budeme si to všichni užívat.

V kabině jste také viděl fotografii, na které jste spolu s prezidentem klubu Romanem Turkem.
To je pravda. On na ní chytá za Budějovice, já jsem ještě v dresu Plzně. Zasmáli jsme se tomu, je to příjemná vzpomínka. Ve vedení klubu jsou tady kluci, kteří v hokeji něco dokázali. Proti všem jsem hrál, hezky se na to vzpomíná.

Hrál jste nejen proti nim, ale s Romanem Turkem nebo Petrem Sailerem jste také nastupoval v jednom týmu.
Je to zajímavé. Hráli jsme spolu a oni už teď vedou klub. Ale tak to v hokeji je. Přicházejí zase mladí kluci, kterým se budu snažit pomoci. Už jsem chtěl pomalu končit a troufám si tvrdit, že tohle je moje poslední sezona. Byl bych strašně rád, kdyby se to s postupem povedlo. Také jsem tomu podřídil svůj trénink a věřím, že to bude fungovat.

Poslední sezonu jste odehrál v Mladé Boleslavi. Proč jste tam nepokračoval i dál?
Měl jsem v Boleslavi ještě platnou smlouvu, ale domluvili jsme se na jejím ukončení. Už jsem byl rozhodnutý, že se budu věnovat rodině a synovi. Nakonec jsem vzal malého s sebou, takže tady budeme bojovat spolu.

Už jste měl hokeje dost, nebo proč jste chtěl definitivně ukončit kariéru?
To bych nerozebíral. Bylo toho víc dohromady. Nešlo ani až tolik o hokej. Šlo o jiné věci.

Trénoval jste poslední dobou individuálně?
Ano. Mám čisté svědomí, že bych měl být dobře připravený. Teď to jenom trochu oživit na ledě. Pohrát si s pukem a věřím, že to bude dobré.

Žijete v Praze?
V Praze žiji, ale teď jsme se s malým přestěhovali do Budějovic a budeme tady spolu.

Kolik let je synovi?
Deset. V bruslení ho tady bude zdokonalovat můj bývalý spoluhráč i protihráč Stano Jasečko. On tyhle věci umí a patří k nejlepším v České republice. Také díky tomu jsem na nabídku Budějovic kývl. Když bude syn půl roku u Stana, tak se posune hodně dopředu.

Rozhodoval jste se mezi nabídkou Motoru a Kladna. Co rozhodlo ve prospěch Budějovic?
Rozhodlo hlavně to, že jsem si s sebou mohl vzít malého. Také věřím, že Budějovice mají větší šanci postoupit než Kladno. Svou roli hráli také fanoušci, kteří jsou tady fantastičtí. Jsem ve věku, že bych si to chtěl hlavně užít a hrát hokej pro lidi.

Sehrál svou roli také fakt, že se dobře znáte s trenérem Jelínkem?
To samozřejmě také. Marian Jelínek je férový člověk, který umí říkat na rovinu jak pozitivní, tak i negativní věci. Takových lidí už je málo. Toho si strašně vážím a vím, že kdyby něco nefungovalo, tak si to řekneme. Byl to také jeden z důvodů, proč jsem do Budějovic šel.

Existuje varianta, že byste naskočil už v sobotu proti Vsetínu?
Ještě asi hrát nebudu. Měl bych naskočit až po reprezentační přestávce.