Letní přípravu máte stejně jako před rokem individuální. Zažil jste podobný model na některém ze svých předcházejících angažmá?
Všude, kde jsem předtím byl, se přes léto trénovalo dohromady s celým týmem. Trenér Prospal má lví podíl na tom, že tady prosadil individuální přípravu. Myslím, že to každému vyhovuje.

Pro vás osobně je to lepší?
Určitě. Především po psychické stránce. Člověk nemusí každý den v určitou dobu někde být. Máte rodinu, své koníčky, takže si trénink můžete časově uspořádat tak, jak vám to nejvíce vyhovuje. To si myslím, že je úplně ideální.

Jak vy konkrétně trénujete?
Trénuji společně s Rendou Vydareným a Martinem Novákem. Chodíme do Sportcentra Delfín, kde se potkáváme ještě s gólmany Honzou Strmeněm a Ondrou Bláhou, jenž teď přestoupil ze Vsetína do Prostějova. V této skupině se připravujeme. Máme daný tréninkový plán, který plníme. K dispozici tam máme i našeho kondičního trenéra Tomáše Cibulku, což je také výborné.

Kolik hodin denně strávíte v posilovně?
Zhruba dvě hodiny denně tam jsme. Já k tomu ještě chodím hodně hrát tenis, i když se snažím doplňkové sporty vzhledem k problémům s koleny omezovat. Bez sportu ale nemohu být a dvakrát v týdnu na tenis chodím. Občas si zajdeme zahrát volejbal na písek.

Jak dlouhou máte letní přípravu naplánovanou?
Začínali jsme dvacátého dubna a máme to naplánované na čtrnáct týdnů. Z toho dva týdny bychom měli mít volno. Celkem je to dvanáct týdnů tréninku.

Omezila vás v přípravě pandemie koronaviru?
Nakonec to vyšlo tak, že se nějaká omezení naší přípravy moc nedotkla. Spíše se to dotýkalo našeho osobního života.

Máte malou dcerku, tak jste si alespoň užil rodinného života?
To samozřejmě. Ale bylo to celé takové zvláštní. Všichni chodili v rouškách, nikam se nemohlo. Ze začátku to bylo dobré, že jsme si užívali rodinného života, ale potom už to bylo na hlavu. Naštěstí už to povolilo a všechno se vrací k normálu.

Koronavir vás připravil o možnost zahrát si play off a oslavit postup do extraligy. Mrzelo to hodně?
V tu dobu to mrzelo hodně. Na druhou stranu jsme to všichni brali tak, že jsme se prostě dostali do extraligy. Tenhle pocit převládal. Museli jsme to brát tak, že třeba taky nemusel postoupit nikdo a mohli anulovat celý ročník. Samozřejmě je škoda, že jsme nemohli slavit postup na ledě a pak naskákat do kašny. Ale hlavní je, že jsme v extralize.

Stihli jste alespoň nějakou menší týmovou oslavu?
Stihli jsme oslavu ještě poslední den, kdy byly otevřené restaurace. Ale stejně to bylo v době, kdy na nějaké velké slavení ani nebyla moc chuť. Místo toho jsme hlavně řešili, co se právě děje. Nebylo to ono.

V Motoru máte platnou smlouvu i na příští ročník, takže jste po sezoně neřešil nic jiného?
Ještě mám v klubu smlouvu na rok, takže jsem vůbec nic jiného neřešil.

V sedmadvaceti letech poprvé okusíte extraligu. Je to splnění vašeho snu?
Určitě. Někdo odehraje v první lize pár zápasů a hned si ho stáhnou do extraligy. A někdo si holt musí počkat a potvrzovat dlouhodobě výkonnost, aby ta šance přišla. Je to pro mě splnění snu, jsem strašně rád, že jsme s Motorem postoupili, ale nesmím usnout na vavřínech.

Nejvyšší soutěž jste si osahal alespoň v tréninku, když si vás v předminulé sezoně stáhla na nějaký čas Sparta. Co vám ukázala příprava s extraligovým týmem?
Tréninky byly podobné jako u nás. Ale to bylo asi také díky tomu, že Spartu v té době vedl trenér Uwe Kruppovi, jenž má asi podobnou školu ze zámoří jako náš Venca Prospal. Byly to tvrdé tréninky, ale na ty jsem byl zvyklý od Venci.

Kde byste se podle vašich představ mohli pohybovat v extraligové tabulce?
Nějakou představu máme, ale ještě uvidíme, jakou představu bude mít Venca (úsměv). Budeme zase chtít hrát poctivě a bojovně. Stejně tak, jako jsme hráli doteď. A budeme doufat, že to bude stačit na co nejvíc bodů. Těžko se odhaduje, kde bychom mohli být v tabulce. Ale určitě se nebudeme chtít pohybovat někde dole. To nám však ukáží až zápasy, jak jsme na tom. Našemu týmu věřím, to musím zdůraznit.

V čem očekáváte největší rozdíl proti Chance lize?
Chceme hrát podobným stylem, jakým jsme hrávali. Ale musíme se připravit na to, že soupeři budou daleko efektivnější, než byli ti v první lize. Všechny chyby budou trestány. V tom vidím největší rozdíl. Asi budeme hodně spoléhat na gólmana.

Součástí přípravy bude letní pohár Generali Česká Cup. Je to podle vás lepší než klasické přátelské zápasy?
Lepší to je, i když se i v těchto zápasech bude především zkoušet. Hlavně v zápasech ve skupinách budou kluby nasazovat asi spíše mladší hráče. Ale pro zkvalitnění přípravy je to rozhodně dobře.

Hned první pohárový zápas hrajete v Praze na Spartě. Bude to poprvé, kdy nastoupíte proti svému mateřskému klubu?
Proti Spartě jsem hrál přípravný duel za Slavii. Bylo tehdy plno a uhráli jsme remízu. To bylo dobré. Jsou to nějaké tři roky zpátky. Těším se, i když tam ještě asi nebudou žádní diváci. Chci se na Spartě ukázat, že mě tam dlouhé roky přehlíželi neprávem. Motivaci budu mít rozhodně větší.

Velké akce kvůli pandemii ještě stále nejsou povoleny. Umíte si představit, že by se extraliga začala bez diváků?
Představit si to absolutně nedovedu. Že by se hrálo bez diváků, to je hrozná představa. Do začátku sezony zbývají stále ještě čtyři měsíce, takže jsem optimista.

Intenzivně se řeší také systém nejvyšší soutěže. Jaký je váš názor na její případné rozšíření a dočasné uzavření, nebo naopak zúžení?
V extralize je momentálně čtrnáct týmů, které do ní podle mě patří. Třeba Litvínov nebo Pardubice se v posledních letech pohybují hodně dole, ale jsou to kluby, které by v nejvyšší soutěži prostě měly být. Jsou tam kvalitní a dobře zaplacení hráči. K zužování soutěže nevidím důvod. Rozuměl bych tomu pouze, kdyby tam byl někdo vyloženě slabší.

Na červenec jste plánovali se svou přítelkyní svatbu. Nezhatila vám pandemie tento záměr?
Bohužel ano. Nikdo pořádně neví, co bude, tak jsme bohužel svatbu raději o rok odložili.