Ztráta dvou bodů na domácím ledě ho mrzela. „Byl to takový ulítaný zápas nahoru dolů. Plzeň velmi dobře bruslí a napadá. Je to poctivý tým a my jsme museli dvakrát dotahovat jeho náskok. Sahali jsme po dvou bodech, nakonec máme jen jeden, ale v této sezoně bude každý bodík cenný,“ nakonec bral i jednobodový zisk za remízu v základní hrací době.

Na svůj poslední hattrick si vzpomínal jen velice těžko. „Nějaký jsem dal ještě v Chomutově. Potom v Boleslavi už asi ne a v Pardubicích určitě ne. Ale přesně si to nepamatuji,“ usměje se.

Tradiční oslavná sprška čepic na led se sice nekonala, ale jedna kšiltovka z hlediště přece jen přilétla.

První gól dal Vondrka netradičně v přesilovce střelou od modré. „To byl domluvený signál. Martin Hanzl vyhrál buly, Kuba Valský mi přistrčil puk a Dan Voženílek výborně clonil před brankářem. Povedlo se mi to trefit,“ popsal svou první trefu.

Při druhé předvedl po perfektní individuální akci. „Vyšťouchl jsem soupeři puk za modrou čárou. Viděl jsem, že plzeňský bek je proti mně rozjetý, tak jsem si to píchl přes něj a vyšlo to. Myslím, že jsem gólmana překvapil, protože jsem vystřelil rychle,“ říká. „Při třetím gólu jsem nahrával Jindrovi Abdulovi do rohu, on vracel puk na najíždějícího beka, ale kotouč se zastavil. Napálil jsem ho a spadlo to tam,“ shrnul své střelecké hody.

Celou minulou sezonu musel Vondrka kvůli problémům se zády vynechat. Teď si hokej zase užívá. „Přesně tohle mi chybělo a kvůli tomu jsem se vracel. Jsem hrozně rád, že mohu klukům pomoci a jsem něco platný. Dává to smysl a věřím, že to půjde ještě nahoru. Abych dával týmu to, co umím, a dařilo se nám,“ přeje si.