Kliknutím zvětšíteMezi Motorem a Jihlavou panuje značná rivalita, loni jste navíc Dukle ještě v českobudějovickém dresu osmkrát podlehli. Připomněli vám to po příchodu vaši noví spoluhráči?
Přišel jsem do Jihlavy ještě s Lukášem Žálčíkem a na talíři jsme to měli pořád. Ale samozřejmě v dobrém. Špičkujeme se neustále, všechno ale v legraci.
Zaznamenal jste v kvalitě hokeje velký rozdíl mezi první ligou a extraligou?
Bavili jsme se o tom i se Žálčou. Je to o soutěž výš, to je jasné. Ale že by byl hokej v extralize dvakrát tak rychlý a tvrdý než v první lize, to zase ne. Hra má větší řád a je o něco rychlejší. Ale postupem času se člověk adaptuje a zvykne si. Rozdíl mezi oběma soutěžemi je, ale ne nějak zásadní. V extralize jsou o něco šikovnější a technicky vybavenější hokejisté, hra je takticky propracovanější. Dá se to však zvládnout. Ze začátku jsem měl obavy a byl trochu nervózní z toho, že jsem extraligu nikdy nehrál. Nevěděl jsem, co přesně čekat. Nějak jsem se s tím ale popral a peru se i nadále.
Splnil jste si jeden ze svých hokejových snů, že ke konci kariéry máte možnost hrát nejvyšší soutěž?
Kdyby mi někdo před rokem, když mi bylo dvaatřicet let a hrál jsem v Budějovicích první ligu, řekl, že ještě někdy budu hrát extraligu, tak bych mu nevěřil. To nezastírám. Ale jsem za to moc rád. Když jsem s hokejem začínal, tak jsem měl nějaké cíle. Jedním z nich bylo zkusit si extraligu. Těší mě, že jsem si ho splnil, i když je to už na stará kolena.
Od začátku sezony nastupujete v první nebo druhé formaci. Pomáhá vám, když cítíte takovou důvěru ze strany trenérů?
To mě samozřejmě těší, ale ono se u nás zase až tak moc nehraje na to, jestli jsme první nebo třetí formace. Útoky před námi stejně rotují, takže zásadní věc je, že spolu nastupují stabilní dvojice. A není až tak důležité, kolikátá je která napsaná v zápisu.
Vaším stabilním parťákem v obraně je Švéd Erik de la Rose. Vyhovuje vám?
Vyhovuje mi maximálně. Připomíná mi to, když jsme v Motoru hrávali s Romanem Vráblíkem. Erik je také kreativnější a má dobrou rozehrávku, já se starám více o defenzivu. Takhle jsme fungovali i s Vráblasem.
Domlouváte se anglicky?
Ano. Švédové jsou k dalšímu jazyku od malička vedeni a angličtinou vládne perfektně. Já jsem byl pět let v zahraničí, takže jazyky také ovládám. Bavíme se o všem možném. Když jsem byl ve Francii, tak jsem byl nucen hovořit jejich domácím jazykem. V tom to u nás kluci ze zahraničí mají ulehčené. Nikdo po nich nechce, aby se učili česky, a mohou používat angličtinu. Ale hokejová slovíčka už má v češtině také naposlouchaná a podvědomě je vnímá.
Trenér Vlk působí dojmem ostrého kouče. Je takový i ve skutečnosti?
Pro mě je to prima chlap. Nemohu na něj říct křivé slovo. Sedl jsem si s ním. Jsem rád, že Duklu vede právě on. Vyhovuje mi po charakterové i trenérské stránce. Je impulsivní. Umí pochválit i seřvat. Když už ale na někoho řve, tak soudný člověk uzná, že je to právem. Mně opravdu maximálně vyhovuje. Jenom doufám, že si to nepřečte. Aby to nevypadalo, že mu lezu do zadku (smích).
Jaká bývá na Horáckém stadionu atmosféra při extraligových zápasech?
Výborná. Lidí chodí hodně a fandí. Doma se mi hraje dobře. Z tohoto pohledu jsem si proti Budějovicím ani nepohoršil, ani nepolepšil. V extralize je to jiné, než když jsme v první lize hrávali v Benátkách nebo v Kadani. To se pochopitelně nedá srovnávat.
V letošní sezoně máte zatím na kontě jediný gól, ale vedete klubovou bilanci trestných minut. Co říkáte této bilanci?
Nějaké šance jsem ještě měl, ale při mém herním stylu jich není tolik. Jsem spíše defenzivnější typ obránce. Jsem na ledě hlavně od bránění. Ke střele se dostávám především od modré a pak čekám, jestli to kluci dorazí do branky.
A co ta vyloučení? Mají rozhodčí v extralize přísnější metr než v první lize?
Velký rozdíl v pískání nevidím. Je to zápas od zápasu jiné. Někdy sudí nasadí přísnější metr, někdy jsou benevolentnější. Jediná odlišnost je možná v tom, že v extralize jsou výkony rozhodčích vyrovnanější. Nemají takové výkyvy.
Co říkáte výkonům vašeho spoluhráče Lukáše Žálčíka, který loni z Motoru odešel jako nepotřebný a teď má v extralize na kontě už sedm gólů?
Hodně vždycky záleží na důvěře ze strany trenéra. V Jihlavě trenér Vlk Žálčovi věří a dává mu prostor. Pro mě osobně jeho výkony překvapením nejsou. Už z Budějovic jsem věděl, že je to výborný hokejista. Přeji mu, že mu to tam padá.
Jak jste přivítal v kabině vaše další tři bývalé spoluhráče z Budějovic Vlastimila Dostálka, Lukáše Květoně a Miloslava Čermáka, kteří odehráli v Jihlavě několik zápasů na střídavý start?
Přivítal jsem je vřele. Hlavně Čermiho jsem zase rád viděl. Kluci bydleli u mě, takže jsme si udělali pohodičku. Zapadli i do kabiny. Samozřejmě proběhly nějaké legrácky, že jsou spolu s námi se Žálčou nastrčení z Budějovic, aby nám rozhádali kabinu. Ale je to jen sranda. Parta je v Jihlavě výborná. Kdyby přišel odkudkoliv někdo další, tak ho kabina také bez problémů přijme.
Bude pro váš tým těžké vyhnout se baráži o záchranu?
Těžké to bude. Předsezonní vyhlídky byly takové, že nebudeme adept na play off. Do sezony jsme šli s tím, že nás nečeká lehká práce. Herně nepropadáme, jenom nám v některých zápasech chybí štěstí. I když to by mohl říct každý. Nějaké body nám utekly, protože nemáme tolik zkušeností jako ostatní týmy. Občas se projeví strach o výsledek, začneme bránit a jsme za to potrestáni. Pokud tohle odstraníme a budeme pravidelně bodovat, tak by to mohlo být dobré. Soutěž je hodně vyrovnaná. Rozhodovat se bude asi v lednu, kdy se hraje hodně zápasů. Náš cíl je jasný. Zachránit se. A je jedno, jestli postoupíme do play off, udržíme se v play out nebo v baráži. I když té by bylo lepší se vyhnout, protože bývá hodně ošidná.
Bydlíte v Jihlavě, nebo dojíždíte z Tábora?
Bydlím v Jihlavě, kde mám byt. Do Tábora jezdím jenom na otočku.
Sledujete také vaše bývalé spoluhráče v Táboře a v Budějovicích?
Jasně, sleduji. S klukama z Tábora i Motoru jsem pořád v kontaktu. Voláme si třeba s Romanem Vráblíkem, Mílou Čermákem i Rokym Pajičem.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
