Je v závěru základní části soutěže cílem první čtyřka, nebo spíše navození herní pohody?

Před sezonou jsem si dal cíl postup do play off. Viděl jsem mladý tým a nevěděl, jak to mezi námi bude fungovat, když jsem s klukama byl v minulé sezoně ještě na ledě. Po pár dobrých zápasech v úvodu sezony jsem to přehodnotil a řekl si že dáme první čtyřku, abychom potěšili diváky a sponzory a začínali play off doma. Teď je tu poměrně velká ztráta. Původní cíl play off jsme splnili, poslední čtyři zápasy budeme sestavu situovat k tomu, abychom byli dobře připraveni na play off. Přizpůsobíme tomu i tréninky. Máme na to měsíc čas, aby si všechno sedlo. Budeme pilovat především přesilovky a oslabení, což rozhoduje zápasy v play off. Kluci se budou ještě chtít poprat o to čtvrté místo, ale bodová propast je tam větší. Podle mého je jedno, ze kterého místa do play off půjdeme, budeme se tam snažit porazit každého.

Zmínil jste přesilovky a oslabení. V některých zápasech přicházelo až příliš trestů, ale nebylo to jen u vašeho týmu.

Někteří kluci jsou hodně emotivní a pak tam ty tresty naskakují. Ale na jejich obranu musím říci, co vidím ze střídačky, tak je úroveň rozhodčích v Krajské lize na nízké úrovni. Tomu by se měl někdo věnovat. Vím, že to hned tak nikdo pískat nechce, ale není možné, aby se rozhodčí nám nebo soupeři v zápase vysmíval a ignoroval nás. Absolvoval jsem seminář, na kterém hovořil pan Šindler o spolupráci trenérů a rozhodčích. Bylo tam i několik ukázek a určitě nám to všem něco dalo. Myslím si, že na takový seminář by se měli vypravit i rozhodčí z jihu Čech a viděli by, jak vzájemná komunikace funguje. Chápu, že někdy je trenér hodně emotivní, ale tak přijedu při dalším střídání a vysvětlím to. Nejde být arogantní, protože to pak ovlivní celou střídačku a divíme, se že v zápasech padají desítky a tresty do konce utkání. Herní úroveň Krajské ligy je podle mého vysoká, je to vyrovnané, ale rozhodčí to mnohdy kazí.

Vyrovnanost soutěže je vidět na výsledcích. Například strakonický tým má více výher venku než doma. Naznačuje to tedy, že v play off nebude důležité, kdo z jakého místa postoupil?

My máme mladý tým a více nám svědčí role, kdy můžeme překvapit venku, než vyhrát doma, kde chodí hodně lidí. Klukům to trochu svazuje nohy. Stokrát si můžeme říkat, že to tak není, ale je to vidět. Spoustu zápasů jsme začali doma dobře, pak přišel výpadek a nedokázali jsme to dohnat. Naopak venku jsme dokázali zápasy otočit nebo urvat silou, když na nás nebyl takový tlak.

Jak namotivovat hráče před play off? Kam až to vidíte?

Pokud vydrží všichni hráči zdraví, tak bych to viděl i na finále, ale záleží i na momentální formě. Máme silného partnera v pivovaru, který nás bude motivovat nějakou odměnou. Naše největší odměna pak bude, když se podaří nalákat na stadion lidi v co největším počtu a zažijeme pak ty krásné chvíle s plným stadionem.

Co byste říkal finálovému souboji mezi Strakonicemi a Radomyšlí?

To si přejeme. Každý rok si přejeme je dostat do play off již jen kvůli lidem. Stejné je to se zápasy s Vimperkem. Tyhle duely jsou hodně emotivní a já jako hráč jsem je miloval. Když na mě fanoušci soupeře pokřikovali a já se mohl smát. Mnohokrát se mi podařilo, že jsme byli úspěšnější než soupeř a mohl jsem si vychutnávat hodně příjemný pocit.