Jak to vlastně bylo s vaším odchodem z Brna?
Tušil jsem už delší dobu, že pro mě v Brně není místo. Vlastně od prvního tréninku letošní sezony. Během srpna už bylo jasné, že si budu muset hledat něco jiného.

Mrzelo vás, že jste z Brna musel odejít?
Mrzelo. Stačilo ale říct, že už mě nechtějí. Klidně hned po minulé sezoně. Jinak to ale beru sportovně. Není to pro mě nic nového. Už mám podobné příběhy za sebou.

Na loňskou sezonu odehranou v dresu Komety vzpomínáte v dobrém?
Určitě. Byla to dobrá sezona. Po dost šíleném začátku jsme prožili fantastický konec. Nakonec jsme v semifinále play off vypadli s pozdějším mistrem Litvínovem. Mohli jsme si zahrát i finále. V koutku duše jsem v něj doufal, ale soupeř byl o malinko lepší. Sezona to však byla úspěšná. Brali jsme bronzové medaile, takže spokojenost.

Hrálo se vám dobře před brněnským publikem, které je považováno za nejlepší v extralize?
Kulisa je tam opravdu parádní. Zíral jsem, když v létě na přátelák přišlo pět tisíc diváků. Z toho jsem byl docela vykulený. V lize už jsem tolik překvapený nebyl, protože jsem to znal jako soupeř. Celkově to ale bylo v Brně z diváckého hlediska parádní.

Jaké jste řešil varianty, když jste začal tušit, že to v Brně nedopadne?
Byla možnost jít do zahraničí, ale tam se mi moc nechtělo. Ve hře byly některé extraligové kluby, ale hrálo proti mě, že jsou letos hracími dny prakticky jen pátky a neděle. Kdyby byly i úterky, tak by se hrálo v rychlejším sledu a hledalo by se lépe, protože více klubů by mělo potřebu případně shánět nové hráče. Hlavně se mi ale už nechtělo čekat a chtěl jsem především hrát hokej. Nějaké nabídky i z extraligy tam byly, ale já jsem především potřeboval jistotu, že budu hrát.

Nakonec jste kývl na nabídku Kladna. Neberete to jako krok zpět, že jdete z extraligy o soutěž níž?
Nejdříve jsem se první lize bránil. Ale pak jsem si řekl, že už to mám stejně za pár a chci si především ještě zahrát hokej. V první lize je několik klubů, které mají vysoké ambice a mezi nimi se můj agent poptal, jestli by nebyl zájem. Kladno patřilo mezi ně a zájem projevilo. Bylo to oboustranné.

Říkal jste, že váš agent oslovil přední prvoligové kluby. V tom případě mezi nimi nemohl chybět ani českobudějovický ČEZ Motor?
Preferoval jsem kluby, kde bych byl doma, mohl bydlet ve svém a hrát hokej. To přesně Budějovice splňovaly. Osobně jsem s nikým nejednal, ale můj agent mě informoval, že ze strany Motoru zájem nebyl.

Když jste v Budějovicích hrával, tak jste se nechal slyšet, že byste tady rád dohrál kariéru. Platí to i nadále?
Bylo a je to tak i nadále. V Budějovicích bych hrál rád. Šli bychom sem s celou rodinou a už bych to tady asi opravdu dohrál.

Alespoň jste tak potěšil vašeho kamaráda motocyklového závodníka Matěje Smrže, jenž bydlí ve vašem domku a nemusí se stěhovat?
Jakmile bylo jasné, že odcházím z Brna, tak mi Mates hned volal, jestli nejdu sem. A ulevilo se mu, když to nevyšlo. (smích)

O hokejovém Kladnu se toho dost napsalo v tom smyslu, že jsou tam jisté problémy ve vztahu s městem. Bral jste tyto záležitosti v potaz, když jste se domlouval na vašem příchodu?
Četl jsem o tom, ale nijak moc jsem se tím nezabýval. Na Kladně je skupina lidí, která se snaží pro hokej dělat maximum. Ale je mi jasné, že to všechno není jenom o sportu. Píše se o tom, ale větší pozornost tomu nevěnuji.

Je na Kladně jednoznačně deklarovaný jako letošní cíl postup do extraligy?
Cíl je jasný. Hrát co nejlépe, vybojovat si co nejlepší umístění a pak se pokusit o postup. Teď je důležité vypracovat si dobrou pozici po základní části pro vstup do play off.

Po více než dvaceti sezonách v nejvyšší soutěži jste zamířil do první ligy. Pocítil jste tento krok níž třeba i na zázemí kladenského stadionu?
Nějaký velký rozdíl to není. Je vidět, že na kladenském zimáku se hodně zapracovalo. Hřiště je menší, než bývalo, jsou nové mantinely. Kabina by také asi potřebovala nějakou rekonstrukci, ale je jasné, že je to otázka peněz. Je vidět, že se na Kladně dlouhé roky hrávala extraliga. K dispozici je posilovna, rehabilitace. Zázemí špatné není, i když je to samozřejmě těžké srovnávat s novými halami nebo s těmi, které prošly rekonstrukcí.

První ligu jste si zahrál naposledy v roce 1994 v dresu Slavie Praha. Co vám tato soutěž řekla v porovnání s extraligou?
První liga se hraje zhruba tak, jak jsem čekal. Je tam hodně pohybu, což mě mile překvapilo. Trochu jsem se obával, že už se ze mě stane jenom profesor, ale takhle musím pořád hlídat ty mladé letce. V první lize není hra tolik svázána systémy jako v extralize. To jsem čekal a také se mi to potvrdilo. Je jedině dobře, že je při hře větší volnost, což pomáhá kreativitě jednotlivců. Není nalajnované, co kdo má kde hrát. V první lize se hraje dobrý hokej, z čehož mám radost.

V obraně nastupujete s o dvaadvacet let mladším Josefem Zajícem, jehož otce jste zažil před lety v Budějovicích jako sportovního manažera. Zasmáli jste se tomu spolu?
Mladý Pepa je ročník narození 1997. Pepa starší pracuje v klubu u mládeže, ale zatím jsme se stihli jenom pozdravit, protože jsem na Kladně jenom krátce a na nic pořádně nebyl čas. Ale sliboval mi, že mě ještě přivítá v tom jejich velkém městě. Teď bude více času. Doma už jsme stačili vybalit věci a všechno zařídit pro děti.

Předpokládám, že bydlíte doma u Prahy a na tréninky dojíždíte?
Ano. Využívám nový obchvat kolem Prahy, takže to není problém.

Sledujete českobudějovický hokej? Zaznamenal jste, že Motor přišel po dvou kontumacích o šest bodů a také vedení v tabulce?
Motor sleduji pozorně a mám od kamarádů z Budějovic dostatek informací. Před dvěma týdny by mě docela dost mrzelo, co se Motoru stalo. A najednou za to paradoxně mohu být rád, protože to pochopitelně pomohlo Kladnu. Podobné věci se stávají. I když mě docela překvapilo, že se to stalo zrovna Petru Sailerovi, který měl vždycky všechny věci přesně na svém místě.

Ve středu 18. listopadu budete hrát s Kladnem v Českých Budějovicích. Bude to pro vás jiný zápas než ty ostatní?
Především se na něj hrozně těším. Přijde spousta kamarádů, kteří najednou nebudou vědět, komu fandit. Na utkání přijedu, i když bych třeba nehrál.

Poslední otázka se týká vašeho rekordu v počtu extraligových startů. Považujete číslo 1209 za definitivní a může vás vůbec ještě někdy někdo předehnat?
Nevím. Teď jsem to uzavřel. Mám 1209 odehraných zápasů, to je docela dost. Nějací adepti, kteří by mě mohli dohnat, ale jsou.