VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dostat se na olympijské hry byl a pořád je náš velký sen

Strakonice /ROZHOVOR/ - Na rodný led ve Strakonicích se vrátila hokejistka Tereza Vanišová. Bylo to u příležitosti přátelského duelu mezi hokejisty prvoligového Motoru České Budějovice s extraligovou Škodou Plzeň (6:1).

14.9.2017
SDÍLEJ:

Hokejistka Tereza VanišováFoto: Jan Škrle

Týmy se na Křemelce utkaly 22. srpna, zápas byl součástí oslav výročí 650 let od založení Strakonic. Odchovankyně místního hokeje měla před vyprodaným hledištěm tu čest vhodit úvodní buly.

Jak jste si užila utkání mezi Motorem České Budějovice a Škodou Plzeň? Líbil se vám hokej a komu jste fandila?
Utkání bylo super. Myslím, že byla skvělá atmosféra, celý stadion byl vyprodaný, což mě překvapilo. Je vidět, že spousta lidí ve Strakonicích má hokej stále rádo a fandí mu, což je super. Já jsem fandila Škodě, protože jsem jako menší za Plzeň hrála. Bohužel Motor byl výrazně lepší.

Po jak dlouhé době jste se vlastně vrátila na „domovský“ stadion?
Myslím, že ne až po tak dlouhé době. Většinou každé léto si i na strakonickém stadionu zabruslím, stejně tak jako letos.

Kdo vás oslovil, abyste vhodila úvodní buly?
Oslovil mě člen výboru klubu Roman Heimlich. Moc si toho pozvání vážím a byla jsem mile překvapena, že si na mě ve Strakonicích vzpomněli.

Teď už k vám. Jaká byla vaše uplynulá sezona, jak byste ji zhodnotila?
Po individuální stránce ji hodnotím kladně, ale co se týče týmové stránky, sezona se moc nevydařila. Jak v reprezentaci, tak i v univerzitním týmu. Bohužel, tak už to asi bývá, jedna sezona se vydaří, druhá zase ne. Nezbývá nic jiného, než jít dál a dělat maximum pro to, aby se to zlepšilo.

FAKTA
Tereza Vanišová se narodila 30. ledna 1996 ve Strakonicích, kde s hokejem začínala. Dále působila v Písku, hrála za ženy HC Plzeň a HC Slavia Praha, kde nejprve měla střídavý start za dívky. Nyní působí na University of Maine.

Minulý ročník jste korunovala titulem hokejistka roku, nejvyšším individuálním oceněním. Bylo to překvapení? Cítila jste nervozitu?
V průběhu ani ke konci sezony jsem o tom nijak nepřemýšlela. Až pak jsem viděla, že jsem se dostala mezi nejlepší tři. Mezi první trojicí jsem byla už dva roky předtím, což mi uteklo o pár hlasů, tak jsem určitě ráda, že to tento rok vyšlo. Jinak určitě nervozita byla, ale naštěstí ze mě na vyhlášení na pódiu spadla.

S kým jste se na vyhlášení sešla, gratulovali vám i nějací hokejisté?
Byla tam spousta známých hokejistů, pár z nich už jsem ale viděla v předchozích letech. Jediného, koho jsi pamatuji, kdo mi gratuloval, byl Radko Gudas. Seděl nedaleko od nás.

Je pro vás tento titul jakýmsi oceněním a zadostiučiněním za roky dřiny, nebo ho vnímáte spíše jako závazek, že musíte být stále lepší? Je to velké povzbuzení pro vás?
Považuji to určitě za ocenění za roky dřiny. Nikdy jsem podobnou cenu asi nevyhrála, takže si ji určitě vážím. Zároveň bych však řekla, že bych považovala za daleko větší úspěch ten týmový. Třeba umístit se alespoň mezi třemi na mistrovství světa, nebo se dostat na olympiádu, což se nám letos opět nepovedlo.

České reprezentaci se nevydařila kvalifikace o olympiádu a ani následné mistrovství světa. Jaké byly podle vás důvody? V prvním případě to možná byla smůla…
Ano, určitě to bylo obrovské zklamání, zvlášť ty olympijské hry, protože ty byly asi náš největší sen. V kvalifikaci bylo asi hlavním důvodem, že jsme neproměňovaly šance. Přece jen na nás zřejmě padla nervozita, šlo o hodně. A jak říkám, dostat se na olympiádu byl a pořád je náš velký sen. Švýcarky už na olympiádě hrály kolikrát, takže byly asi víc klidnější.

Dva roky jste už také v severní Americe, kde studujete a hrajete. Jaký aktuálně žijete život – jak vám jde studium a jak jste spokojená po hokejové stránce?
Jsem spokojená. Bylo mým snem, hrát D1 univerzitní soutěž v Americe, takže si nemůžu stěžovat. Jinak po studijní stránce začínám studovat fyzioterapii, tak uvidíme, jak to půjde.

Jaké máte nejbližší cíle?
Letos s reprezentací nemáme mistrovství světa, jen přátelské turnaje, takže půjde zejména o to, abychom se sehrály jako tým a zlepšovaly se. Jinak v Mainu máme asi jako největší cíl dostat se do play off a postoupit co nejdál.

V mladém věku už jste dosáhla spousty úspěchů, hrajete v zámoří. Jak se holka ze Strakonic dostane tak vysoko? Co byste poradila mladým hokejistkám?
Myslím, že pro jakýkoliv sport se rozhodnete, je nejdůležitější dělat ho na sto procent a obětovat mu vše, co je možné. Bez toho je těžké něčeho dosáhnout.

Autor: Miloš Vrátný

14.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čížová prohrála 0:2.
63

"Domácí" třetiligová Čížová nestačila na Králův Dvůr

Novoroční ohňostroj ve Strakonicích.

Novoroční ohňostroj bude jako obvykle

Představujeme vám prvňáčky ze Základní školy F. L Čelakovského ve Strakonicích

Strakonicko - I tuto středu vám představujeme děti z prvních tříd strakonického okresu.

Dvě provázané akce na jednom místě

Vodňany - Až do pátku 24. listopadu je ve vestibulu Domova mládeže v Jiráskově ulici charitativní bazárek.

Je zázrak, když si přečtou scénář, říká režisér Marhoul

Český Krumlov/ROZHOVOR/ – Režisér Václav Marhoul si vybral do hlavní role svého nového filmu Nabarvené ptáče podle stejnojmenné knižní předlohy malého Krumlováka Petra Kotlára.

Krátce ze sportu na Strakonicku

Strakonicko - Výsledky z některých soutěží.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT