Za svůj největší hokejový zážitek označujete start za národní tým a také první zápas za Motor. Bude pro vás premiérový extraligový duel v dresu mateřského klubu znamenat ještě víc?
Určitě to bude ještě víc. Bude to můj největší hokejový zážitek. Dlouho jsem si přál zahrát si doma extraligu a doufám, že se mi to teď už konečně splní. Všichni se na to těšíme, i když příprava byla všelijaká.

Prošel jste si hostováními v Benátkách nad Jizerou a Prostějově. Berete to jako jisté zadostiučinění, že si v Motoru nakonec přece jen zahrajete nejvyšší soutěž?
Zadostiučinění bych tomu neříkal. Byla to nějaká cesta, na které bylo docela dost zatáček. Dveřmi mě vyhodili a já jsem se vždycky nějakým oknem vrátil (úsměv). Extraligou by se tahle cesta mohla hezky uzavřít.

Berete to tak, že jste si o svou extraligovou šanci řekl svými výkony v uplynulé mimořádně vydařené sezoně, i když jste měl v klubu platnou smlouvu?
Už před loňskou sezonou nás tady v létě bylo hodně a odnesli to někteří kluci, kteří také měli podepsanou smlouvu, takže jistého nemáte nikdy nic. Minulý ročník ale byl opravdu dobrý. Hlavně se dařilo celému týmu. Nehráli jsme na jednu nebo dvě elitní řady, ale góly dávaly všechny lajny a měly i podobný prostor na ledě. Za celý rok jsme prohráli jenom pár zápasů. To potom celý tým šlape úplně krásně.

Jak moc vám přípravu na novou sezonu narušily dvě dvoutýdenní karantény?
Přípravu na suchu jsme měli individuální, ta ještě proběhla bez problémů. Věnovali jsme jí spoustu času a úsilí. Myslíte si, jak jste skvěle připravený. Ale vletěli jsme na led, odtrénovali týden a přišla první stopka. Dva týdny jsme byli doma, potom odtrénujeme týden a půl a musíme být zase znovu doma. To člověk může přes léto trénovat, jak chce, ale pak si stejně připadá, jako kdyby čtyři měsíce jenom ležel na gauči a nedělal vůbec nic. Určitě se na to však nebudeme vymlouvat. Takhle to prostě bylo a je na nás, abychom se s tím porvali.

Vymlouvat se na to určitě nebudete, ale z kolika procent se tak cítíte být připravený na sezonu?
Nevím. Těžko říct. To bych asi ani nechtěl úplně komentovat. Každým dnem se to ale zlepšuje. Odehráli jsme dost přípravných zápasů, které tomu také docela pomohou, když se dostanete do zápasového tempa. Hlavně máme výživné tréninky. Věřím, že se hodně rychle vrátíme do pozice, v jaké bychom měli být.

Není vám trošku líto, že jste se po dlouhých letech vrátili do extraligy a pak jste se na ni z objektivních příčin nemohli náležitě připravit?
To je mi hodně líto. Ale jsou to věci, které nemůžeme ovlivnit. Stejné je to s prvním extraligovým zápasem po sedmi letech zrovna s Hradcem. To je, jako kdyby to bylo z filmu. A na takové utkání bůhví kolik bude moci přijít lidí. Nevím, jak velká hala by se za normálních okolností na takový duel vyprodala. Takhle si to ani s našimi fanoušky nemůžeme pořádně užít. Nad tím snad ani nemá cenu přemýšlet.

Fanoušci mohou dorazit do Budvar arény jen v omezeném počtu. Bude vám chybět tradiční divácká podpora?
Myslím, že diváci se budou i tak snažit. A proti Hradci zvlášť. Ale hlasivky plného hlediště nám chybět budou. To je jasné. Víte, jak náš stadion vypadá, když tam vlezete a je úplně plný. Všichni jsme se na to těšili. Ale bohužel je to takhle a nedá se s tím vůbec nic dělat. Musíme to zvládnout i tak. Všechny týmy to budou mít doma stejné. Nikdo nebude mít v hledišti dvacet tisíc lidí.

Co o Hradci víte po hokejové stránce?
Hradec má výborné mužstvo. Jsou v něm hráči reprezentační úrovně s velkými zkušenostmi. Musíme se ale dívat sami na sebe. Hrát náš hokej, který po nás trenéři chtějí a jenž je hodně založený na bruslení. Je třeba se rychle vrátit do stavu, kdy nám to lítalo.

Berete na úvod sezony něco jiného než vítězství?
Chceme vyhrát, to je jasné.