Kde se stala chyba? V českobudějovickém dresu nastoupil v obou utkáních jeden starší hráč nad povolený limit. Do 10. prosince totiž může v každém zápase nastoupit maximálně 21 hráčů. Dva brankáři bez ohledu na věk a devatenáct hráčů do pole s tím, že maximálně sedmnáct jich může být ve věku dvacet let a starší.

Jenže v obou zmíněných případech nastoupil z mladíků jenom Martin Beránek. „Nominace na zápas je plně v kompetenci trenérského týmu,“ říká generální manažer klub Stanislav Bednařík. „O technických normách soutěže byli trenéři před sezonou informováni,“ dodá. „Je to věc sportovního úseku, který vede hlavní trenér Václav Prospal. Ale sám sobě si také vyčítám, že jsem si toho nevšiml,“ připustí.

Jedna věc však Bednaříka mrzí a lze s ním pouze souhlasit. „Samozřejmě je to naše chyba a za nic se neschováváme. Ale proč to není ze stavu nastavené tak, aby na pochybení poukázali rozhodčí už před zápasem. A ne, že svaz odhalí naši chybu zpětně, a pak přijde kontumace. Z naší strany se nejednalo o žádný záměr získat výhodu. A ani jsme ji nezískali. Hráč, kterého jsme neoprávněně nasadili do obou zápasů, odehrál jen minimum času. Hokejové zápasy by se měly rozhodovat na ledě, a ne od stolu,“ posteskl si.

Trenér Václav Prospal se k nepříjemné situaci postavil čelem, jak je ostatně jeho dobrým zvykem. „Stavím mužstvo co nejsilnější tak, abychom vyhráli,“ zdůrazní kouč, jenž bere zodpovědnost za pochybení plně na sebe. „Přesně tak. Ta chyba jde za mnou a já jsem za ni zodpovědný. Nebudu to házet na někoho jiného. Šest bodů, o které jsme přišly, jde za mnou,“ ještě jednou zopakuje.

Paradoxem je, že mladí hráči dostávají pod Prospalem příležitost skutečně ve velké míře. „Stavím co nejlepší mužstvo tak, abychom vyhrávali zápasy. Nedívám se na to tak, že mládí je zásluha, aby kvůli tomu hráč hrál. O tom pravidlu si myslím své. Ale znovu říkám, je to moje chyba a celé to jde za mnou,“ za nic se neschovává.

Problém bylo možné podchytit alespoň hned po prvním utkání na Kladně. „To jsme určitě měli. Jak říkám, nebudu svalovat vinu na kohokoliv jiného. Na svaz, vedoucího mužstva nebo mé asistenty. Je to prostě chyba sportovní úseku, který vedu já. Takže si to musím vyžrat. Pokud chce někdo někomu nadávat, tak může nadávat jenom mně,“ zdůrazní.

Něco podobného by se příště už nemělo opakovat. „To samozřejmě. Je to pro nás velké poučení,“ přikývne. „Tady se pořád mění nějaká pravidla. Žiji v přesvědčení, že stavím ten nejlepší mančaft, který vyhraje zápas,“ stojí si ale za svým.

Ztráta šesti bodů je každopádně hodně nepříjemná. „Víme, že jsme ty zápasy na ledě vyhráli. Jsou dvě možnosti. Buď se budeme litovat a budeme mít hlavy dole, anebo to pro nás bude velká motivace, abychom se na první místo zase vrátili. Jak to bude, se přesvědčíme hodně brzy. Čeká nás těžký zápas s Třebíčí, která je v laufu, má výborné přesilovky a hraje rychlý a technický hokej. Je tam spousta šikovných hráčů a výborný brankář Dostál. Zápas v Třebíčí byl hodně těžký a nic lehkého nečekám ani teď doma,“ upozorňuje.

Z výkonu svých svěřenců v Ústí přes výhru nadšený nebyl. „I když měl ten zápas k ideálu daleko, tak jsme vyhráli 4:0. Předtím jsme odehráli perfektní utkání na Kladně. Svaz nás potrestal a tak to prostě je. Chybu beru na sebe. Štve mě to vůči klukům i nám všem, protože vím, co všechno pro to děláme. Nikoho nebudu pomlouvat, ale štve mě to moc.“

Na ledě vyhrál Motor v Ústí 4:0, ale výsledek byl lepší, než výkon. „Nehráli jsme vůbec dobře, co se týká dobruslování, hry v obranném pásmu a soubojů. Zápas nám vychytal Honza Strmeň v brance. On byl naším absolutně nejlepším hráčem. Kdyby Ústí lépe zakončovalo, tak to neskončilo 4:0 pro nás. Soupeř měl strašně moc šancí a z naší strany to mělo k ideálu daleko. Věřím, že z hlediska celkového projevu naší hry to bude proti Třebíči diametrálně odlišné,“ věří.