Do konce základní části první Chance ligy zbývají ještě dvě kola, ve kterých bude českobudějovický tým usilovat o co nejlepší pozici pro play off. V sobotu hraje v Porubě (16), v úterý bude hostit Vsetín (17.30).

Celý měsíc jste nehrál zápas. Mohl jste pracovat alespoň na kondici?
Problém byl v tom, že tři týdny jsem nemohl dělat vůbec nic, aby se můj zdravotní stav nějakým způsobem zlepšil. Až ten poslední týden jsme hodně pracovali s kondičním trenérem Tomášem Cibulkou. Teď už jsem druhý týden na ledě.

Vám se zranění vždycky spíše vyhýbala.
To je pravda. Až letos jsem si to vybral a měl jsem dvě větší zranění.

Poprvé po pauze jste hrál v pondělí v Litoměřicích. Bylo složité naskočit zase do rozjetého vlaku?
Po takové pauze je to vždycky složité. Ale zase čím dřív se do toho člověk před play dostane, tím je to lepší. Není na co čekat. Důležité je, aby zdraví vydrželo.

Ve středu s Frýdkem jste zaznamenali už pátou výhru v řadě, pod kterou jste se podepsal vy osobně dvěma góly. Zjednodušilo vám to návrat po vynucené přestávce?
Ani jsem nevěděl, jak se mám při gólech radovat, protože předtím jsem se trefil naposledy v říjnu (smích). Samozřejmě to potěší. Důležité ale je, že jsme vyhráli. Navíc to byl zápas pro dobrou věc, takže to byla ještě navíc taková ta třešnička na dortu.

Frýdek bojuje o postup do play off, přijel na utkání dokonce den dopředu. Bylo hodně těžké ho udolat?
Frýdek výborně bruslil a hodně hrál na kotouči. Má šikovné útočníky a byli jsme připraveni, že to nebude nic jednoduchého. Bojuje o play off a hrál na krev.

Také byly první dvě třetiny výsledkově i herně absolutně vyrovnané. Souhlasíte?
Určitě. Dokonce bych řekl, že byly pasáže, kdy jsme ztráceli kotouče ve středním pásmu a hosté nás zatlačili. Ve třetí třetině ale odešli a ukázalo se, jak jsme dobře natrénovaní.

Není to zdaleka poprvé, kdy jste rozhodli zápas až v úplném závěru. Stojí za tím skutečně především výborná kondiční připravenost týmu?
Doufám, že ano. Právě tohle by měl být ukazatel dobré kondiční připravenosti. Daří se nám zápasy otáčet a věřím, že nám to vydrží i nadále. V play off to bude ještě důležitější.

Do konce základní části zbývají poslední dva zápasy a vy můžete skončit stále mezi druhým a čtvrtým místem. Řešíte konečné umístění?
Pro mě je určitě důležité být v tabulce co nejvýš, abychom třeba začínali případné semifinále doma. Zbývají nám dva zápasy a chceme z nich vytěžit šest bodů. V Porubě to ale nebude nic jednoduchého. Je to soupeř, který už nemá šanci postoupit do play off, ale ani nemá kam sestoupit, takže může hrát naprosto uvolněně. Důležité bude mít po dlouhé cestě dobrý začátek utkání, abychom na ně vletěli, dali nějaké góly a vyhráli. V úterý se Vsetínem to bude také důležitý zápas, který bude zřejmě rozhodovat o tom, z jakého místa do play off půjdeme.

S Porubou máte zápornou bilanci, jednou jste vyhráli a dvakrát odešli poraženi. Přitom je to nováček soutěže a pohybuje se v dolní polovině tabulky. Je to jen shoda okolností, nebo vám tento protivník svým stylem hry nesedí?
Těžko říct. Je to podle mého jen shoda okolností. Nemyslím si, že by nás Poruba nějak přehrávala. Spíše to byla naše hloupost.

Naposledy jste s Porubou prohráli doma 0:4 a následovala pozápasová tiskovka přímo ve vaší kabině. Zažil jste to někdy předtím?
Nikdy jsem to nezažil. Na Slavii chodili novináři po zápase do kabiny, ale to bylo na rozhovory s hráči, a ne takhle na tiskovku. Pro nás hráče to nebylo nic příjemného. Bylo to něco jiného, člověk se pořád musí učit. S odstupem času už to bereme s úsměvem, ale v té době to moc sranda nebyla.

Pomalu se blíží play off. Už pokukujete po tabulce, kdo by na vás mohl ve čtvrtfinále vyjít?
Na tabulku se díváme a je tam pořád ještě docela dost možností. Vypadá to, že půjdeme na nějaký moravský tým, což není nic příjemného. Ale zase není nikdo takový, koho bych si vyloženě přál, a nebo na druhou stranu nepřál.