„No tak tahle je přesně na strašidlo, tu vezmeme,“ zvolá muž směrem k manželce a dvěma dětem, které sedí v záplavě oranžové barvy na improvizovaných schodech, potažených jutovinou. „Já už se na dlabání moc těším,“ zatleská ručičkami světlovlasý chlapeček a běží pomoci tatínkovi naložit velkou oranžovou dýni do kárky.

Na dýňové farmě v Bykoši v okresu Beroun právě probíhá jeden z podzimních návštěvnických dnů, kdy si lidé mohou z tisíce dýní vybrat tu svou a načerpat inspiraci pro tvorbu dekorací nebo vaření. Dýně tu více než dvacet let pěstuje se svojí rodinou farmář Jan Brotánek.

Dýně pěstované ve velkém viděl poprvé v 90. letech v Kanadě, československý režim před rokem 1989 dýni jako zemědělskou plodinu spíše ignoroval. Když se vrátil zpátky do Česka, zjistil že o dýně poptávka v Česku je, ale jsou drahé, protože na trh se dostávala drahá zelenina z dovozu.

Halloween u nás zapustil kořeny. Nebo možná vykopal ty starší, už pevně zapuštěné jen zapomenuté…
Halloween není cizí tradice. Podobné zvyky pěstoval i český venkov

Díry na trhu využil a začal dýně sám pěstovat. „Dnes pěstujeme dvaadvacet druhů, jedlých i okrasných,“ vypočítává a ukazuje na některé zástupce letošní sklizně – sytě oranžová hokkaida, nažloutlé muškátové nebo zelené mramorové. Po celém světě se vyskytuje okolo devíti stovek druhů dýní.

Dvojice mladých dívek o kus dál ve stodole vybírá dýně z velkých ohrádek. „Ty budou na dlabání. Halloween neslavíme, ale dýně dlabeme rády,“ říkají. Každá se se svojí novou oranžovou favoritkou nechává vyfotit. „To je na Instagram,“ vysvětluje jedna z nich s úsměvem.

Obliba Halloweenu v Česku stoupá 

Právě i sociální sítě, stejně jako dny otevřených dveřích na farmách a dlabačská klání pro děti, napomohly tomu, že dýně i Halloween se staly podzimními trendy posledních let. Podle průzkumu agentury Stem/Mark stoupla obliba tohoto svátku v Česku mezi lety 2015-2019 o dvacet procent.

Obří dýně - Ilustrační foto
Muž ujel po řece Missouri ve vydlabané dýni 61 kilometrů. Trvalo mu to 11 hodin

To, jak bodují samotné dýně, dokládají i data od zemědělců. Podle situační zelinářské zprávy ministerstva zemědělství, se v roce 2021 dýně pěstovaly komerčně na ploše 768 hektarech, čtyři roky nazpět to bylo něco málo přes 500 hektarů. Objem sklizně se liší podle počasí, v roce 2021 se sklidilo okolo 11,5 tisíce tuny. 

Česká republika je na žebříčku světových producentů dýní na 33. místě. Mezi největší vývozce světa patří Mexico, Španělsko, Nizozemsko, Turecko a samozřejmě Spojené Státy, dohromady zvládnou zásobit 73 procent celosvětového trhu. 

Jak vybrat tu správnou dýni?

Na dlabání:

Tykev obecná
Tykev velkoplodá

Do kuchyně:
Hokaido – sladší, krémová chuť. Hodí se na pečení jako příloha nebo k výrobě krémů a polévek či kari.
Patizon – nakrájený na plátky a obalený v trojobalu je vynikající alternativa k masovému řízku
Špagetová -Po upečení se dužina rozpadá na jednotlivá vlákna, která vypadají jako špagety. Máslová - Vynikající pro zapékání třeba se sýrem nebo výrobu placek.
Máslová dýně – Hodí se na zapékání, nakrájená na plátky také vhodná jako příloha.

Zajeďte pro ně přímo ke zdroji
Dýňový svět - Statek u Pipků, Nová Ves u Leštiny, okres Havlíčkův Brod
Malý dýňový ráj - Příkazy, okres Olomouc
Dýňová zahrada pod Házmburkem - Klapý, okres Litoměřice

Vyzkoušet můžete i dva skvělé recepty podle legendy české gastronomie - Marie Janků-Sandtnerové: dýni na smetaně nebo variantu s koprem