close Martin Mošovský se s aktivní činností v prvním týmu HBC JVP Strakonice rozloučil před extraligovým duelem s Kopřivnicí. info Zdroj: Jan Škrle zoom_in Martin Mošovský se s aktivní činností v prvním týmu HBC JVP Strakonice rozloučil před extraligovým duelem s Kopřivnicí. Po minulé postupové sezoně jste ukončil působení v A-týmu, který hraje nejvyšší soutěž. Nelámalo se to ve Vás, ještě jednou si extraligu vyzkoušet?
Přiznám se, že ani moc ne. Už jsem s klukama netrénoval, neabsolvoval jsem ani žádnou letní přípravu. No a když jsem pak kluky viděl v prvním extraligovém zápase, říkal jsem si, že není důvod, abych hrál. Tým mají dobře poskládaný.

Co bylo rozhodující pro Váš konec na vrcholové úrovni?
Rozhodující byla moje výkonnost. Už v poslední sezoně v první lize jsem neodehrál tolik minut, věk a zmíněná výkonnost sehrály svoji roli. Cítil jsem, že se blíží konec. Řekl jsem už na startu předešlé sezony, že v případě postupu skončím.

Hrálo nějakou roli i Vaše zdraví?
Co se týče zdraví, trochu jsem se potýkal s bolestí zad. Ovšem nic hrozného. Teď bohužel řeším horší problém. V předposledním utkání první ligy v předešlém ročníku jsem špatně dopadl a odneslo to koleno, to mám špatné. Zjistilo se, že mám přetržený zadní zkřížený vaz a meniskus. Cítil jsem mírnou bolest, ale hrál jsem dál a odehrál jsem i tři zápasy v nové sezoně. Po tom posledním proti béčku Nového Veselí mi noha natekla, že jsem skoro nemohl chodit. Takže to budu muset řešit a zatím hrát nebudu. Doufám, že se co nejdříve vrátím, ale do Vánoc to asi neklapne.

Předávání kapitánské pásky Tomáši Pekovi po úspěšné baráži pro Vás bylo hodně emotivní. Co se Vám tehdy honilo hlavou?
Že něco krásného končí. Házenou jsem hrál od šesti let, to je třicet let a nejde to jen tak vymazat… Navíc člověk dělal vše celou dobu kvůli tomu, aby hrál na co nejvyšší úrovni. Ale postupně jsem cítil, že je konec. A máte pravdu, emotivní to bylo. Bylo těžké opustit partu kluků, která tady je. Vždyť jsem s nimi byl někdy častěji než se svýma holkama doma. I toto jsem chtěl změnit a začít se víc věnovat rodině. Ta mě vždy podporovala a teď si zaslouží, abych jí to vrátil.

Na začátku aktuálního ročníku Vám ještě klub poděkoval za vše, co jste pro strakonickou házenou udělal, a na Vaši počest vytáhl Váš dres ke stropu haly. Byl to pro Vás stejně emotivní zážitek jako na jaře zmíněné předávání kapitánské pásky?
Emoce na konci minulé sezony byly větší. Také proto, jakým dramatickým způsobem jsme postup do extraligy vyválčili. Na moment poděkování na začátku nového ročníku už jsem byl víc připravený, i když to, že můj dres bude viset pod stropem haly, jsem nevěděl. Moc si toho vážím! Je to potěšující, jsem za to rád. Beru to jako ocenění mého působení ve Strakonicích.

Teď už koukáte na áčko v extralize jen jako divák. Co říkáte na jeho dosavadní působení a získané tři body?
Tři body jsou super, škoda jen, že se klukům nepovedlo utkání s Novým Veselím. Měli ho zvládnout, byl to bohužel zápas blbec. Dosavadní působení mužstva mi připomíná to naše první v extralize před pěti lety – zvládneme hrát rovnocenně první poločas i s lepšími soupeři, ale ve druhé půli přijde nevydařená desetiminutovka, která nám zlomí vaz.

Jak vnímáte poslední tři nevydařené prohrané zápasy s Novým Veselím (18:25), na Dukle Praha (24:35) a s Talent týmem Plzeňského kraje (24:40)? Čím si vysvětlujete tu střeleckou nemohoucnost hráčů, kdy neproměňují ani sedmičky? Vy sám jste na ně chodil pravidelně…
Rozdíl je rozhodně v kvalitě brankářů, ta v první lize nebyla taková. Proměňování sedmiček je těžká věc, není to tak jednoduché, jak se zdá. Míč je sice malý, ale brankáři vědí, co dělat. Není to žádná sranda. Věřím ale, že se kluci v tomto zlepší. Edovi Wildtovi to nezávidím, že je hráč číslo jedna na sedmičky. Vím, že je emotivní a hodně vše prožívá. Ale jsem optimista a myslím, že to prolomí. Jinak kluky sráží nevynucené chyby a individuální hlouposti. Dělá je každý, to k tomu patří.

Co očekáváte od mužstva do konce roku, jak si povede v konfrontaci s týmy z konce tabulky – Jičínem, Maloměřicemi a Hranicemi?
Myslím, že kluci alespoň šest bodů ještě udělají. Tyto tři zápasy, kdyby zvládli, bylo by to super, splnili by očekávání a nikdo by nemohl říct ani slovo. Ve druhé části sezony by bylo ideální, kdyby se pohybovali na pomezí play-off.

Vy sám teď působíte v druholigovém béčku, kde jste nastupoval už v předešlých sezonách. Užíváte si teď tuto soutěž o to více, když už pro Vás není jen „doplňková“, ale hlavní?
Myslím, že ano. První dva zápasy jsem si užil maximálně, dal jsem v obou osm gólů a vyhráli jsme. Ve čtvrtém s Novým Veselím B to bylo už těžší, soupeř prokázal sílu a zkušenosti, proto jsme těsně prohráli (31:33).

Trenér Roman Nejdl mluvil o cíli druhou ligu vyhrát. Vyjde to podle Vašeho názoru?
Škoda, že jsme neporazili doma Nové Veselí. Šance se tím ztenčila, body moc ztrácet nebude, což jsme viděli už v minulé sezoně. Čekají nás ale další těžké duely, třeba proti Třeboni, která posílila a bude nebezpečná. Těžkých zápasů bude ještě dost, takže vyhrát soutěž bude hodně náročné.

Kromě házené hrajete také nohejbal, letos za Habeš Strakonice. Jak jste si to užíval?
Nohejbal hraju hodně dlouho, ale až poslední dobou to bylo na ligové úrovni. Vždy jsem bral nohejbal jako doplněk k házené a stále je pro mě házená přednější. Ale když kluci z nohejbalu budou chtít, rád bych za ně zase hrál. Doufám, že budeme mít lepší výsledky než letos.

Martin Mošovský

- Do Strakonic, jejichž je odchovancem, se Martin Mošovský vrátil z Třeboně v sezoně 2011/2012. Tehdy s týmem ihned postoupil ze druhé ligy do první. Prvenství si pak po dvou druhých a dvou čtvrtých místech zopakoval v ročníku 2016/2017, kdy druhou nejvyšší soutěž opanoval. V boji o extraligu ale nezvládl baráž s Hranicemi, neuspěl o jediný gól. Do nejvyšší soutěže nakonec postoupili Jihočeši administrativně, ale hned po roce sestoupili.
- O návrat se snažili v následujících letech, kdy je však přibrzdil covid. Cíl splnili v sezoně 2021/2022, když vyhráli první ligu a v následné baráži o jediný gól přehráli Hranice. Martin Mošovský u toho byl vždy jako kapitán. Byl vždy vůdčí osobností mužstva, které táhl také střelecky.
- Dlouhá léta rovněž kraloval regionálním anketám o nejlepšího sportovce Strakonicka.

Zdroj: HBC Stakonice