Sbor byl ustaven 12. května 1895 v budově Obecné školy v Tažovicích a sdružoval „zájemce o ochranu věcí veřejných“ z obcí Tažovice, Tažovická Lhota a Ohrazenice, kteří složili zápisné ve výši 20 krejcarů. Předsedou sboru se stal Jan Viktor Mayer, velkostatkář z Tažovic a velitelem Čeněk Bobek, správce tamtéž.

Podvelitelem byl zvolen mlynář Otakar Hrdlička, jednatelem Gustav Barborka, pokladníkem Jan Podlesný a zbrojmistrem Václav Hájek. Zakládajících členů bylo 28 a díky iniciativě velkostatku vděčí sbor za svůj relativně brzký vznik, což stvrdil velkorysým darem v podobě ruční hasičské stříkačky „jednocylindrovky“ od firmy Smekal Praha o rok později sám předseda.

Samotný vznik sboru byl velkým společensko kulturním počinem. Pořádal hasičské bály, věnečky, posvícenské zábavy, masopusty, účastňoval se vítání významných hostů ve Strakonicích (1905, císař František Josef I. ve Strakonicích), průvodů Vzkříšení a Božího těla, zřídil vlastní knihovnu, ochotnický divadelní spolek a hasičské družstvo žen.

Široké veřejnosti se hasiči představili poprvé 5. června 1896 na veřejném cvičení při tzv. „hájení budovy“. A zbrojmistr Hájek se měl hned o co starat, protože již v srpnu měla stříkačka ostrý výjezd do Kladrub a věrně sloužila až do roku 1935. Po dlouhých 40 let se dočkala odborné rekonstrukce, dodnes je plně funkční a tažovičtí hasiči ji při různých slavnostních příležitostech hrdě představují „v akci“.

Za tím účelem si pořídili i kompletní „mundůry“ z konce 19. století (včetně dobových přileb. Když připočteme pár koní zapřažený do stříkačky, je dojem c. a k. hasičského sboru téměř dokonalý. Jak se mohli přesvědčit i Strakoničtí v roce 2004 při oslavě 130. výročí založení svého sboru, kdy tažovická stříkačka s mužstvem, tažená pivovarskými valachy, jela v čele slavnostního průvodu.

Sbor se aktivně účastňoval cvičení i ostrých požárů, včetně největšího v roce 1938, kdy shořel velkostatek v Ohrazenicích a hašení požáru se zúčastnilo 14 sborů.

Největšího úspěchu dosáhli tažovičtí hasiči v roce 1957, kdy mužstvo zvítězilo v okresním kole hasičského sportu, ale začátkem sedmdesátých let 20. století si vlastními silami postavili novou hasičskou zbrojnici, pořídili taneční parket a počátkem nového tisíciletí upravili prostor před hasičárnou na prostorné cvičiště.

Letos,v pátek 24. července proběhne pod patronací hasičů již třetí divadelní večer na tažovickém mlýně, kdy ochotnický spolek Tyl Netolice sehraje představení Tažovice, hříšná ves aneb Zapomenutý čert. Již tradiční je pořádání hasičského bálu, masopustního průvodu, stavění máje, čištění koupaliště, bujaré výroční schůze a úklid obce a znovu se začíná i s pořádáním poznávacích zájezdů (lázeňský trojúhelník 2007).

Za vydatné pomoci Obecního úřadu Volenice, kam Tažovice coby obec spadají, se hasičskému sboru podařilo v posledních dvou letech provést generálku stříkačky PPS 12 a znovu sestavit soutěžní okrskové družstvo, které na loňské soutěži získalo úsměvný hrdý titul „Mistr Horního Pokolčaví“. Činnost malého hasičského sboru v dnešních podmínkách „tržního kapitalismu“ není vůbec jednoduchá.

Členové jsou většinou během týdne mimo přímý kontakt a scházejí se až o víkendech. Tažovice mají v současnosti jen kolem osmdesáti stálých obyvatel. Říčka Kolčava, která jimi protéká, dovede být nejen romantická, ale v případě povodně pro ní není problém vytopit přilehlé nemovitosti nebo odnést mobilní buňku, jak předvedla v srpnu 2002. A obci, ač malé, se nevyhýbá ani „ohnivý kohout“, jak dokládají požáry z minulých let.

V případě jakékoli živelné pohromy se ale rozdíly hasič, nehasič, okamžitě stírají, protože všichni se snaží pomoci jak mohou.

Vědomí pospolitosti je jedna z věcí, která dosud na malých vesnicích zůstala a naplňuje tak prastaré hasičské heslo Vlasti k službě, bližnímu ku pomoci.

MIROSLAV ŠOBR