Sbor, který má v současné době 98 členů, z toho 35 žen a pět dětí, byl založen roku 1909. Jeho počátky byly velice skromné, na první koňmi taženou stříkačku s ručním pohonem si členové sboru pracně zajišťovali finanční prostředky pořádáním plesů, tanečních zábav a sbírkami. Po různých průtazích a nesnázích byla nakonec zakoupena v roce 1911 a 18. června slavnostně vysvěcena. Cena stříkačky činila v té době 1400 korun. I přesto, že část nákladů na výzbroj a výstroj si hradili členové z vlastních prostředků a zbytek ze sborové pokladny, bylo v tomto období považováno za čest být hasičem.

Činnost hasičského sboru na Pražáku nepřerušila ani I. světová válka a povolání mnohých členů do služby v armádě.

V prosinci 1914 je na výborové schůzi schválen text slibu, který budou skládat noví členové: „Dobrovolným hasičem na Pražáku znamená s láskou a ochotou vykonávati vše, co organizační kázeň hasičská předepisuje, a sice nucenou poslušnost svých sborových a župních funkcionářů, zachování ku cti sboru hesla jeden za všechny a všichni za jednoho, pak na zřeteli míti, že sbor jest ustanoven k bližnímu ochraně a k vlasti oslavě. Srozuměním tímto a rukou dáním slibu veliteli budiž vzat do sboru.“

Jako jedna z prvních na Vodňansku byla na Pražáku 8. prosince 1924 založena samaritská družina. Pracovala jako součást sboru a jejím úkolem bylo poskytování první pomoci nejen při požárech a živelních pohromách, ale i v dalších případech vyžadujících bezodkladnou pomoc.

Ve 30. letech bylo na valné hromadě schváleno založení divadelního dramatického odboru. Činnost souboru zanikla koncem 50. let a někteří členové posléze vystupují i v ochotnickém divadle ve Vodňanech. Tam je také předán zbytek kulis.

Po dobu II. světové války je činnost hasičského sboru opět silně omezena, a to především osvětová a divadelní. Hasiči zajišťují po dobu války především protipožární hlídky v obci. Na sklonku války je valná část členů zapojena do shromažďování odhozených zbraní a munice, které předává kompetentním orgánům.

V osvobozené vlasti se členové sboru pouští s novou chutí do práce. „Dostali jsme poprvé požární vozidlo, a to Laurin a Klement, které bylo po krátkém čase předáno do Újezda. Z válečných přebytků armády USA bylo pak přes organizaci UNRA obcí zakoupeno sanitní vozidlo DODGE,“ zmínil se velitel dobrovolných hasičů Jaroslav Muchl. V roce 1950 dostává sbor motorovou stříkačku DS–16. V 50. letech je aktivní družstvo mužů, které se zúčastňuje soutěží na Vodňansku, v Netolicích a dalších obcích. Členové sboru se podílejí na likvidaci řady požárů a živelních pohrom, jako například požáru ve Viticích či povodně ve Sviněticích.

Po vzniku detašovaného pracoviště veřejného požárního útvaru ve Vodňanech se sbor stal zálohovou jednotkou a v případě výjezdu této jednotky mimo město zajišťoval pohotovost. Od roku 1995 jsou dobrovolní hasiči z Pražáku podle novely zákona o požární ochraně, která vymezuje nové rozdělení jednotek, zařazeni mezi jednotky s označením JHPO III s územní působností a s dobou výjezdu do 10 minut od vyhlášení poplachu. V jednotce je zařazeno 19 členů sboru, k zásahu využívají vozidla CAS 25 RTHP Š 706 a ARO.