V létě převzal fotbalisty Vodňan trenér Václav Hrachovec. Vytkl si několik cílů – nehrát o záchranu, ale 
v lepší polovině tabulky I. A třídy, prezentovat se útočným fotbalem, dát šanci domácím hráčům. Něco se povedlo, něco méně. O tom a o zimní přípravě hovořil kouč v rozhovoru pro Strakonický deník.

U mužstva jste přes půl roku. Jaký z vašeho pohledu byl?
Jsem spokojený s umístěním i předváděnou hrou. Docela jsem překvapený, měl jsem větší obavy. Ale některá utkání mě mrzí. Nechci být neskromný, ale mohli jsme mít o nějakých šest bodů víc. Působím i u béčka, z něj mám také velmi dobrý pocit. Kluci začali trénovat, vytvořila se parta. S umístěním panuje 
z mé strany také spokojenost.

Takže pozitivní hodnocení.
Ano. Jsou samozřejmě některé negativní věci, ale to pozitivní převládá. V minulé sezoně jsme hráli o záchranu, letos jsme po podzimu pátí
 a máme stejně bodů jako čtvrtý Týn nad Vltavou. Páté místo je odpovídající. Všechna mužstva před námi – až na Lažiště, které jsme jednoznačně přehráli – byla v zápasech s námi lepší. Vedu si statistiky a za podzim jsem vystřídal 31 hráčů, což je moc. I když jsem z Vodňan 
a na fotbal jsem se dříve chodil dívat, byl to pro mě od léta poznávací půlrok. Pro kluky je z tohoto pohledu důležité, že vědí, že když budou trénovat, šanci dostanou.

Předpokládám, že budete chtít mužstvo stabilizovat.
Ano, to je nejbližší cíl, stabilizovat sestavu a hrát s užším kádrem. Kluky už znám, vím, co od koho můžu čekat.

Před sezonou jste hovořil o tom, že tým berete jen na podzimní část a pak se rozhodnete, jestli u něj budete působit dál. Přemýšlel jste o tom, nebo vaše setrvání u něj bylo automatické?
Teď jsme o tom přemýšleli, byly různé úvahy. S předsedou oddílu Václavem Smržem jsme se dohodli, že by naše spolupráce měla pokračovat další rok a půl. Takže dodělám tuto sezonu a zkusím ještě tu další. Uvidíme, co bude dál. Stejné je to také u mládeže, kde působím. Tu mám také na rok a půl.

Před startem sezony jste si přál nehrát o záchranu a spíše se pohybovat v horních patrech. Nebyl to z vaší strany ale spíše alibismus? Nebo jste to řekl
 s ohledem na to, jak je soutěž vyrovnaná a to, že jste nevěděl, na co váš tým bude mít?
Vůbec to nebyl alibismus. Jednání s Vodňany probíhala už od dubna, i když jen co se týče trénování mládeže. Ale chodil jsem i na A-tým mužů, který nehrál dobře a tuším, že se definitivně zachránil až v předposledním kole. Kdyby tenkrát nevyhrál v Hradišti, tak by spadl. Tam to bylo šťastné vítězství. Bylo to mladé mužstvo a nevěděl jsem, do čeho jdu. Proto byl prvotní cíl nehrát o záchranu. Takže žádný alibismus, ale realita.

Vaším hlavním cílem je přestavba mužstva. Hrajete s odchovanci, mladí hráči dostávají hodně příležitostí. V jaké fázi cesty za konečným výsledkem se po půl roce nacházíte?
Áčko jsem vzal, protože nebylo zbytí. Měl jsem jít 
k mládeži, ale nebyl trenér pro muže. Byl jsem rád, že mě oddíl oslovil. Těší mě, že jsme soutěž dokázali hrát víceméně s vodňanskými hráči. Tým má nějaký svůj strop, myslím ale, že kluci odvedli, co měli. Podle mě jsme se vydali dobrou cestou, nechceme za každou cenu postoupit. Ovšem kdyby se taková šance naskytla, bránit se jí nebudeme. Víme však, jaké máme možnosti. Hlavní je mužstvo připravit, dva tři roky ho konsolidovat, zjistit, na co kluci mají. Prostě vytvořit základ a pak v případě postupu tým jen doplnit o dva tři hráče. Ale pokud by to bylo možné, chtěl bych hrát opravdu jen s místními. 
Z dorostu nám pro příští ročník vyjdou tři dorostenci.

Dalším vaším cílem pro první polovinu sezony bylo prezentovat se útočným fotbalem. Nakolik jste s touto oblastí spokojený? Dali jste 29 gólů ve 14 zápasech, takže průměr dvě branky na utkání…
No, měl jsem jinou představu. I tím systémem 3–5–2 jsme chtěli hrát útočněji, ale moc se nám to nedařilo. Doma jsme hráli docela rychlý kombinační fotbal, ale venku to bylo ze začátku špatné, zlomilo se to až vítězstvím 
v Protivíně. Na můj vkus dáváme gólů málo. Víc by se mi líbily výsledky 4:3 nebo 5:2, než 2:1, 1:0… Ale vždycky je to o tom, co vám dovolí soupeř. My jsme nikdy neměli taktiku, že bychom chtěli jen bránit. Když si to teď tak vezmu, lépe jsme bránili než útočili.

Je koncovka tím hlavním, na co chcete využít zimní přípravu? 
I když trenéři většinou říkají, že koncovka příliš natrénovat nejde, že toto je spíše na hráčích samotných.
Já si myslím, že to určitě jde natrénovat – častější střelbou, kombinačními cviky. Něco jde natrénovat, něco je na samotném střelci. Trenér určuje ráz celého týmu, jestli chce hrát útočně. Podle toho, kolik lidí má podporovat útok. Podle mě to trenér může ovlivnit a útočná fáze se dá natrénovat.

Vy navíc můžete koncovku trénovat dostatečně v přípravných zápasech, což je asi to nejlepší. Hrajete jich docela hodně.
Bohužel se ale nescházíme v optimálním složení. Je to vždy víceméně mix hráčů áčka, béčka a dorostenců. Už bychom to ale potřebovali trochu sladit a víc trénovat 
s míčem. Doteď jsme měli hodně náročné tréninky, ale spíše běhání. Je to znát i na hře, která je rozkouskovaná. Ovšem ze zimní přípravy budeme žít celý rok.

Co vás ještě čeká ve zbývajícím čase přípravy?
Teď se zaměříme na rychlost a výbušnost, kluci jsou utahaní. Devadesát procent už bude s míčem. Zaměříme se na herní stránku, vymyslíme něco kombinačního. Je potřeba vyladit formu a sehrát se.

Máte jasno o základní sestavě?
Po podzimu nějakou představu mám. Kluci chodí trénovat, ale může se cokoliv změnit. Každý má šanci. Jak jsem zmiňoval, z tohoto pohledu mě mrzí, že se na přípravné zápasy nescházíme 
v optimálním složení. Je také potřeba áčko i béčko stabilizovat, aby každý hráč věděl, na čem je.

Jsou nějaké změny v kádru nebo se ještě nějaké chystají?
Na hostování do juniorky Dynama České Budějovice odešel můj syn Václav. Neřešíme, co bude, prostě jsme ho teď pustili. V jednání je brankář Zdeněk Liška, ale z jednání Písku nevíme, na čem jsme. Doteď se nám jeho představitelé nevyjádřili, jestli o něj budou mít zájem. Zdeněk je náš kmenový hráč, na podzim byl ale v Písku. Nejspíš to dopadne tak, že buď zůstane v Písku, nebo bude působit v Lažišti. Ovšem když bude chtít jít do Vodňan, nemáme s tím problém. Dále jsme s Dražejovem dohodnuti na jarním hostování Ondřeje Vítovce 
s tím, že v létě bychom ho získali na přestup. Bude 
u nás spíše patřit do širšího kádru. A pro mě asi nejdůležitější je, že i pro odvetnou část zůstane Karel Kukla.
 S odchodem do Vlachova Březí koketoval Hojdekr, ale zůstává. Kádr se tedy prakticky nemění.

To je velká deviza pro druhou polovinu sezony, že tým zůstal pohromadě, ne?
Je pro nás opravdu dobře, že zůstal Karel Kukla. Ten je vůdčí osobností nejen na hřišti, ale i v kabině. Jeho přístup k fotbalu je vzorový.

Co vám zatím ukázaly přípravné zápasy?
Ukázaly mi, že hrajeme špatně! To je jednoznačné. Výborně jsme hráli jenom 
v prvním utkání s Rudolfovem. Kluci jsou samozřejmě unavení z tréninků, prodělali soustředění, bylo toho dost. Ale ty zápasy zatím ukázaly, že naše hra nemá řád a žádný systém, což je pro mě zatím asi to největší zklamání. Každý sice říká, že v přípravě nejsou důležité výsledky, jenže já strašně nerad prohrávám. Takže jsem rozladěný, čekal jsem daleko víc – že se budeme prezentovat lepší hrou. Kluci některé věci nechápou, děláme taktické chyby. Výsledky neřeším, z herního projevu jsem však zklamaný.