Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Zájem o něj v létě mělo prvoligový nováček ze Znojma, rozhodl se ale s profesionální kariérou skončit, opustil Vysočinu a vrátil se do středních Čech do třetiligového Převýšova. A v jeho dresu v sobotu na Složišti dal vítězný gól v zápase se strakonickou farmou Dynama.

Vezete si tři body, navíc vy jste dal vítězný gól. S návratem na jih Čech tudíž jste asi spokojen?

Jeli jsme sem s cílem neprohrát, což se nám podařilo. Že jsme vyhráli, to je ještě víc, než jsme čekali. Samozřejmě, že z toho máme radost. Sice to bylo trošku utrápené vítězství, protože nám to v každém poločase tak dvacet minut nešlo. Ve druhé půli jsme sice dostali brzy gól a kluci ze Strakonic nás tlačili, ale přežili jsme to a pak sami dali vítězný gól.

Ten gól jste dal vy, jak byste jej popsal svýma očima?

Dostal jsem krásný centr zleva, domácí stoper to nějak podskočil, prostě na míč nedosáhl, já si na balon počkal a naštěstí jsem stál tam, kde jsem měl stát.

Ale dal jste to s přehledem.

Spíš mi míč přistál na hlavě, ale trefil jsem to slušně.

Zmínil jste začátek druhé půle, kdy domácí srovnali na 1:1. V té době vás opravdu dost mačkali.

Tlačili nás hodně, ale oni nás zmáčkli i v první půli. My si v půli v kabině říkali, že takový začátek nesmíme zopakovat, jenže samozřejmě, že jsme to pak zopakovali… Byli jsme hned po pár vteřinách za to taky patřičně potrestaní, dostali jsme gól a kluci ze Strakonic nás dál mačkali, ale postupně jsme se přece jen trošku vymanili a nakonec si vezeme tři body.

Malinko i se štěstím, ne? Třeba první gól si soupeř dal sám…

Měli jsme štěstí, to nepopírám. Ale to štěstí jsme potřebovali, vždyť jsme tady hráli s ligovým soupeřem. Třeba záloha proti nám byla prakticky celá ligová. To se někde muselo projevit. Ale naši kluci si s tím dokázali poradit, což pro ně je velká zkušenost a pro nás nesmírně důležité tři body.

Pro vás osobně to byl asi hodně specifický zápas, v Budějovicích jste prožil část své kariéry.

Já se sem hrozně moc těšil, vždyť jsem tady strávil dva a půl roku. Jel jsem do známého prostředí, i všechny ty hřiště tady na Složišti ze svého působení dobře znám. Všude jsem tady trénoval i hrál, akorát mě překvapilo, že ta písková skála nad umělkou někam zmizela…

Potkal jste tady ještě nějaké známé tváře?

Jistě, znám tady všechny trenéry a další lidi, kteří se tu kolem fotbalu motají. Jsem rád, že jsem je po takové době zase viděl a snad i oni byli rádi, že viděli mě.

Na Budějovice tudíž vzpomínáte v dobrém?

Samozřejmě, hlavně v tom prvním roce, kdy jsem sem přišel, se mi tady hodně dařilo, byl to pro mě hodně úspěšný rok. Pak už to úplně tak ideální nebylo, ale tak už to ve fotbale chodí, že jednou se daří, pak třeba už ne.

A co teď v Převýšově? Jste hodně nahoře, pomýšlíte na postup do druhé ligy?

To ne, o ničem takovém se v Převýšově neuvažuje. Slovo postup tam nikdy nepadlo. Převýšov, to je malá vesnička u Chlumce, a byť tam každý žije fotbalem, tahle soutěž je maximem. Ale že se nám zatím tak daří, je jenom dobře. Užíváme si to.