Jako správný kapitán šel příkladem. Patrik Káník otevřel skóre zápasu závěrečného podzimního kola divize Strakonice – Roudné (3:0). Byl to důležitý okamžik ve 41. minutě, protože pak kraloval tým od Otavy.

Proč to s Roudným čtyřicet minut nešlo? Trenér Přemysl Šroub říkal, že jste možná byli nervózní. Byli?
V těch prvních třiceti, pětatřiceti minutách tam byla jistá nervozita, ať už od těch mladých nebo i nás, zkušenějších. Měli jsme několik standardních situací a třeba já osobně jsem je zahrával nic moc, nic jsme z nich nevytěžili. Pak jsme ale naštěstí tu kýženou branku dali a hned to z nás spadlo. Musím ale pochválit i Roudné za jeho výkon v těch úvodních pětatřiceti minutách. Bylo těžké se dostat k jejich brance, hrálo koncentrovaně a hlavně v defenzivě organizovaně.

Po tomto vítězství máte po podzimu osmnáct bodů a pohled na tabulku není už tak hrozivý, jako byl v první polovině sezony…
Určitě. Naštěstí se nám v posledních zápasech podařilo udělat šňůru deseti bodů. Takže to, co jsme jakoby zaspali na začátku, jsme teď v závěru dohnali. Ale stejně spokojení nejsme.

Kde přišel ten zlom? Co vás nakoplo k té sérii ve druhé polovině soutěže, ve které jste získali většinu bodů?
Myslím si, že jsme byli trpěliví, respektive museli jsme být trpěliví – věděli jsme, že to přijde. Máme hodně kvalitních hráčů, což jsme věděli. Mančaft ale potřeboval čas na to, aby se sehrál a jak se říká, aby si sedl. Pak to najednou přišlo a od té doby jedeme.

Hrála v tom nějakou roli i změna trenéra po 8. kole, kdy skončil Eduard Kubata?
To si určitě nemyslím, že by to bylo tím. Chtělo to prostě jenom ten čas, v trenérovi to nebylo.

Prokázali jste sílu mužstva, i s řadou absencí jste totiž dokázali bodovat s těžkými soupeři.
Přesně tak. Máme kvalitní i lavičku, mladí kluci mají hodně natrénováno. Ukázalo se teď, že jsme s Edou Kubatou dobře potrénovali. I podle výsledků je vidět, že soupeře přehráváme v posledních minutách, ať už to byl Benešov nebo předtím doma Doubravka. Je vidět, že jsme natrénovaní, máme kvalitní široký kádr a když nám někdo vypadne, máme na každý post nějakou náhradu.

Akorát vás teď zpětně musí mrzet utkání venku s Bohemians 1905 B, ne? Vše totiž hrálo pro vás: vedli jste 1:0 a kopali penaltu, ale nakonec jste odjeli s porážkou 1:2.
Rozhodla to moje neproměněná penalta. Takovýhle moment mužstvo vždycky trochu srazí, byli jsme mentálně slabší. Naopak to nastartovalo Bohemku. Od té doby začala hrát skvěle, hlavně díky tomu, jakým způsobem své spoluhráče vyhecoval Dalibor Slezák. To je zkušený fotbalista a hlavně fotbalový blázen.