Sem tam mě vykopou ze záhrobí a jdu na plac, říká kanonýr Jiří Kureš

Co si budeme namlouvat, hráčů není dostatek nikde, a tak se Jiří Kureš i přesto, že s kariérou oficiálně skončil, na hřiště sem tam podívá. Jak sám říká, z pozice trenéra ho stejně stále svrbí nohy. „Je fakt, že jsem přede dvěma lety říkal, že se budu fotbalu věnovat již jen z pozice trenéra, ale když je málo lidí, tak tam zkrátka člověk vleze. Ale je fakt, že se mi po fotbale také stýská. Je v tom oboje, jen to tělo už tolik neposlouchá. Zase nějaké to zranění, ale snažím se trénovat. Sem tam mě vykopou ze záhrobí a na hřiště vlezu,“ říká s úsměvem strunkovický kanonýr a doplňuje: „Ale hlavně když je to slabší soupeř. Když narazíme na silnějšího, tak ti kluci lítají jak blázni. Když nejsou lidi, tak i můj kolega na lavičce, druhý brankář Míra Turek, sem tam vlezl do pole a dvakrát šel i do brány.“

Nikdy jsem neměl potřebu hrát jinde než ve Vacově, říká kanonýr František Roučka

Jiří Kureš byl vždy postrachem obran soupeře ze vzduchu. Náběh – hlavička – gól. Jak padly ty tři branky proti Vlachovu Březí B? Je to stále ten starý dobrý střelec hlavou? „Již to není o tom, že tam vletím do vápna, ale góly z prostoru vápna tam padaly. Rychlostně již to takové není, ale spíše o výběru místa před brankou. Dva góly jsem opravdu hlavou dal a navíc mi jeden neuznali pro údajný ofsajd. Jednou jsem to doklepával po odraženém balonu do sítě,“ popsal střelec své góly.

V tabulkách strunkovických kanonýrů patří Jiří Kureš do špičky. Má přesně spočteno, kolik jich nastřílel nyní? „Když jsem se přede dvěma lety loučil, tak jich bylo 315. Za ty dvě sezony jsem tam párkrát vlezl a sem tam i něco dal. Teď to bude něco přes 320 branek,“ přiblížil skvělou statistiku Jiří Kureš.

S mladíky v céčku si rozumím, pochvaluje si kanonýr Vacova Tomáš Hozman

Každý hattrick něco stojí. Jiří Kureš je ale hlavně trenér, vztahuje se tedy na něho „pokutník“? „Samozřejmě také musím platit, již mi to bylo po utkání hned předhozeno. Po dlouhé době jsem nastupoval v Lažištích, vzal jsem si kapitánskou pásku a hned to byla tisícovka navrch. Nic nepomohlo, že jsem dělával kapitána pravidelně. Hned mě brali jako první start a pásku k tomu,“ vzpomínal na zážitky s „pokutníkem“ s úsměvem kanonýr a dodal: „Takže hned po béčku Březí mi teď kluci připomněli hattrick. Zkrátka se vždycky našel důvod něco zaplatit. Teď to bude ještě fotka, rozhovor. Ale to k fotbalu zkrátka patří. Zkrátka bude zase něco více na dokopnou.“

Je vidět, že Jiřího fotbal pořád naplňuje a není vyloučeno, že ještě nějaké minuty a góly přidá. „Sice jsem říkal, že budu Mírovi jako trenérovi pomáhat na lavičce, ale nohy zkrátka svrbí. Tělu se moc nechce, ale hlava by chtěla pořád. Zkusím trochu nabrat fyzičku. Nějaké kilíčko jsem shodil, tak uvidíme. Když mě pustí kolena a záda, tak by to člověk v tom našem pralese ještě zkusil,“ dodal Jiří Kureš.

Zdroj: Deník