Nemít záchranářské starosti, ale hrát v klidu okolo desátého místa. To by si v novém ročníku krajského přeboru přál trenér Sedlice Jiří Slabý, který v předchozí sezoně mužstvo dovedl k historicky nejlepšímu devátému místu v soutěži. Důležité podle něj však bude, zda tým zůstane pohromadě.

V minulé sezoně měla Sedlice za tři roky působení v krajském přeboru největší starosti se záchranou. Jak to bude tentokrát?
Sedlice nemá hráče na to, aby hrála na prvním nebo druhém místě. Ale můžeme hrát do desátého místa a já věřím, že to tým potvrdí. Krajský přebor je však hodně vyrovnaný a my patříme do desítky mančaftů, které si rozeberou sestupové příčky, nebo hrají okolo desáté příčky.

Nakonec jste paradoxně obsadili deváté místo, což je nejlepší umístění Sedlice v soutěži. Spadl pouze poslední tým tabulky, v závěru soutěže jste tedy vy i ostatní hráli v klidu. Jak jste si z tohoto pohledu zhodnotil předchozí ročník?
Největší problém vidím v tom, že jsme celý podzim hráli v hodně oslabené sestavě kvůli zdravotním problémům celého mužstva. To se promítlo do desítky zápasů. Konečná devátá příčka je nejlepším umístěním Sedlice
 v historii. Dvě kola před koncem bylo jasné, že spadne jen poslední Kaplice. My jsme hráli až do samého konce, získali jsme z posledních dvou zápasů šest bodů, což bylo velké plus pro konečné umístění.

Jaké pro vás jako pro trenéra bylo, hrát poprvé o udržení?
Situace to nebyla příjemná pro mě ani pro hráče. Do každého zápasu jsme šli s tím, že musíme uspět. Ale nakonec jsme skončili devátí a za přístup patří poděkování jak mužstvu, tak i vedení oddílu. Rád bych se tomu však už vyhnul. Věřím, že dokážeme hrát vyrovnaně podzim i jaro.

Jaro jste měli výrazně lepší než podzim. Může se to přenést i do začátku nadcházejícího ročníku?
Může a já v to doufám. Ovšem jenom v případě, že budeme mít stejný mančaft. Bohužel až do prvního mistrovského zápasu nevíme, kteří z hráčů – kromě domácích – u nás budou. Je jisté, že zůstanou bratři Šrámkové, dále Chytka, Sandr a Vančát. Ale na zkoušku v Klatovech je kanonýr David Říský. Uvidíme, jestli tam zůstane. Přál bych mu vyšší soutěž, ovšem na druhou stranu by to pro nás byla citelná ztráta. A Jakub Říský má stále zdravotní problémy.

Bylo z vašeho pohledu rozhodující, že jste pro jaro v minulém ročníku posílili?
Prvotní bylo, že se nám uzdravili všichni hráči z podzimu. Posílení bylo dalším krokem k záchraně. Jinak by to nešlo.

V sezoně vás trápilo střílení gólů,
 v této činnosti jste patřili k těm horším v soutěži. Jde o dlouhodobý problém Sedlice. Proč?
Střílení gólů není problém jen v krajském přeboru, ale byl také v I. A třídě. V mužstvu prostě nejsou tři hráči, kteří by dali po deseti gólech. Máme jednoho 
a když ten chybí, nastává kritická situace. Prostě tým není schopen dát víc branek.

Jak hodnotíte přípravu a zápasy 
v ní odehrané?
Moc spokojený nejsem, účast na trénincích je ovlivněna dovolenými a dalšími věcmi. Před generálkou s Horažďovicemi jsme prohráli ve Svéradicích 1:2, pak 2:7 venku s Protivínem, kdy jsme nastoupili v hodně slátané sestavě. S Vodňany jsme prohráli 1:3. Prodloužila se bohužel rekonstrukce našeho hřiště, proto jsme hráli vše venku a trénujeme v sousední Doubravici. Nevidím ovšem jako větší handicap, že netrénujeme na svém hřišti. Kluci ho znají velmi dobře. Jen prostě nemůžeme trénovat na tak velkém prostoru.