Ústup z vydobytých pozic zažili v podzimní části krajského přeboru fotbalisté Katovic. Dlouho to nebylo z jejich strany ideální, tým si po změnách sedal. Trenér Roman Malý věděl, že to nějaký čas potrvá, což se také potvrdilo. Nakonec z toho je přezimování na sedmém místě, když na vyšší příčky nemají Katovičtí nikterak závratnou ztrátu.
Před rokem jste se vyhřívali na prvním místě přeboru, letos jste sedmí. Není to až nečekané pohoršení si, jak to hodnotíte?
Tabulka odpovídá průběhu podzimu, takže jsme momentálně na sedmém místě. Minulá sezona byla pro nás jednodušší, protože na nováčka se nikdo nepřipravoval tak důkladně a nám se toho dařilo využít. V tomto ročníku to samé zažívá Protivín. Soutěž je nyní kvalitnější a výsledky jsou vyrovnané.
Proč jste tak dlouho čekali na vítězství a vůbec nějakou pořádnou bodovou sérii? Ta víceméně přišla až v závěru podzimu…
Špatný start do sezony v Čimelicích, kde náš výkon nebyl ideální, pak smolná remíza doma s Olešníkem a také určitě hledání optimální sestavy. Pak nesmíte panikařit a musíte jen čekat, až se to obrátí k lepšímu. A to se nám povedlo.
Nedařilo se vám tolik ani doma, ztráceli jste remízami a jednou jste dokonce i prohráli. Proč jste lépe nevyužili svého prostředí?
S Olešníkem jde remíza za mnou – špatně jsem vystřídal. S Želčí se nám podařilo jít do vedení, jenže po poločase přišla červená a penalta, následné vyrovnání a pak už bylo těžké vyhrát. Písek k nám přijel ve velmi silné sestavě, takže bod byl vybojovaný. A Protivín nás porazil zcela zaslouženě, protože nás potkal v ne zcela dobrém rozpoložení.
Je fakt, že tým před sezonou opustili dva zkušení hráči, na druhou stranu příchodů bylo více. Byly nevyrovnané výkony opravdu dané jen nesehraností a tím, že si tým potřeboval sednout, jak jste v průběhu podzimu několikrát zopakoval?
Do mužstva přišlo několik nových hráčů, to se muselo projevit na sehranosti. Pak se projevily další faktory – zranění Rejška, Cibulka odehrál pouze jeden přípravný zápas, Zoubek nám skoro netrénoval. Takže si všechno muselo sedat během mistrovských zápasů. Říkal jsem, že tomu chce dát čas, což se potvrdilo.
Co jste mužstvu v tomto období ordinoval? Byla to hlavně trpělivost?
Nic. Nikdo se z toho nehroutil, takže všechno probíhalo normálně. Kdo zápasy sledoval, musel očekávat, že to je jen otázka jednoho utkání, kdy se karta obrátí k lepšímu.
Stálo podle vás za horším podzimem více lacino inkasovaných gólů, nebo to, že jste soupeře i přesto nedokázali přestřílet?
Máme pořád mužstvo hrající více dopředu, takže branky asi budeme dostávat. Ale i druhý rok po sobě máme nejvíce vstřelených gólů. Velkou zásluhu na tom mají oba naši útočníci Uher a Požárek.
Jak jste se vy i vaši svěřenci vyrovnávali s tím, že jste určitě zůstávali za očekáváním veřejnosti?
Máme v průměru přes 200 lidí na zápas, tak nás asi veřejnost neodepsala.
Ke konci podzimu už se zdálo, že si tým sedl.
Vždycky je co zlepšovat. Ale nám se podařilo najít optimální složení, což se projevilo na výsledcích. Dalo se to dohromady a výhodou bylo, že máme v každém zápase silnou lavičku, což je hodně důležité.
Bude se přes zimu nějak tým měnit, ať na straně příchodů, nebo odchodů?
Nikdo asi nepřijde. Po zranění se vrátí Matas, který k nám v létě přišel z Dynama České Budějovice. Kdo odejde, nevím. Zatím je brzy se k tomuto tématu více vyjadřovat.
Kdy zahajujete přípravu, jak bude vypadat?
Bude to stejná klasika jako každý rok. Koncem ledna začneme, následovat bude soustředění v Soběšicích a pět přípravných duelů. Generálku odehrajeme 4. března s Jankovem.