Odchovanec strakonického fotbalu Jan Zušťák slaví 40. narozeniny. Ve strakonickém dresu odkopal řadu výborných sezon v divizi a v České fotbalové lize. K fotbalu ho přivedl jeho otec Jan, který býval vyhlášeným kanonýrem Fezka Strakonice
a Dynama České Budějovice.

Nyní je čerstvý čtyřicátník již sedm let ikonou klubu FC Písek. U Otavy si zahrál krajský přebor, divizi, ale především III. ligu. První ligu hrál v Příbrami a v Blšanech, druhou ligu v Mostu, Turnově 
a v Prachaticích, třetí nejvyšší soutěž na vojně v Táboře, poté ve Vlašimi, ve Strakonicích a nyní v Písku.
 „S některými hráči, jako jsou Marek Kulič, Rudolf Otepka, Petr Podzemský a další plánujeme, že bychom udělali nějaké setkání," řekl Jan Zušťák v rozhovoru pro klubový web.

Jsou čtyřicátiny důvodem 
k velkým oslavám?
Já velké oslavy neplánuji. Jak se říká, s přibývajícím věkem není co slavit. Ale nějakou menší oslavu udělám 
v rodinném kruhu. Co se týká kluků v kabině, budeme tam mít nějaké zápisné, tak to s tím spojím a nějaké pohoštění jim připravím.

Nemáte v plánu, že byste po sezoně, u příležitosti vašich čtyřicátin, zorganizoval nějaké benefiční fotbalové utkání?
S některými hráči, jako jsou Marek Kulič, Rudolf Otepka, Petr Podzemský 
a další plánujeme, že bychom udělali nějaké setkání. Vždyť jsme spolu strávili spoustu let. Něco připravujeme, tak uvidíme, jestli se to zrealizuje. Už teď se těším na to, až se všichni potkáme.

Máte přehled, kolik je hráčů – čtyřicátníků – ve III. lize?
To vážně netuším, ale moc jich asi nebude. Můj kamarád, brankář Radek Sňozík, který chytá za Štěchovice, je o více než půl roku mladší než já, ten to má o něco snazší než hráči v poli. Jinak 
o nikom nevím, ale možná se tam nějaký čtyřicátník najde. (smích)

Myslíte, že některý ze současných hráčů Písku bude ještě ve čtyřiceti letech hrát jako vy?
Těžko říct, to záleží jenom na nich. V současné době se dává hodně prostoru píseckým hráčům, což je správná věc, protože peníze na nákup kvalitních hráčů nejsou. Ale jak je vidět na našich výsledcích a postavení v tabulce, zatím se III. liga jenom s píseckými fotbalisty hrát nedá.

V Písku jste sedmý rok, takže pamatujete dobu, kdy mužstvo hrálo krajský přebor, divizi 
a neposledně III. ligu. Jaká to byla doba?
Moc pěkná. V Písku se fotbal dělá na velmi dobré úrovni, v klubu jsou lidé, kteří do něho nejen dávají peníze, ale věnují mu i spoustu času 
a úsilí. Proto je tady fotbal tam, kde je. Možná, že mohl být ještě dál a nemuselo se nyní hrát o sestup, ale je to hodně složité. Peníze se do fotbalu shánějí stále hůř 
a hůř. Podle mě III. liga do Písku patří a je třeba udělat maximum pro to, aby tady byla i nadále.

Na které období z vaší bohaté kariéry nejraději vzpomínáte?
Nejraději vzpomínám na dobu strávenou v Příbrami, kde jsem prožil skvělých osm let. To byly nejkrásnější fotbalové chvíle mého života. Na druhou stranu, teď jsem sedmý rok v Písku, jsem zde velice spokojený a moc se mi tady líbí. Kdyby tomu bylo jinak, tak bych tu tak dlouho nevydržel. Mám to tady rád, stejně tak i lidi kolem fotbalu. Jsem v Písku hodně spokojený.

Když se ohlédnete zpět, jak byste zhodnotil svoji dosavadní fotbalovou kariéru?
Od svých osmnácti let hraji profesionálně fotbal a jsem velice rád, že mi to vydrželo až do čtyřiceti. Do Písku jsem přišel ve třiatřiceti letech 
a takové dva nebo tři roky bych chtěl ještě hrát. Když se ráno probudím, říkám si, že mám čtyřicítku na krku 
a stále ještě hraji. Jsem za to rád a moc děkuji FC Písek, že mi to umožnil.

A co fotbal, jak dlouho se mu ještě chcete aktivně věnovat?
Smlouvu mám ještě na půl roku a pokud mi bude sloužit zdraví, tak ji velice rád dodržím. Když se mi budou vyhýbat zranění a budu platným hráčem týmu, tak v Písku rád zůstanu i nadále.

Hráči kolem vás se neustále mění, ale vy zůstáváte. Jak vnímáte tento neustálý koloběh?
V minulosti tady byli výborní hráči, i proto jsme hráli ve III. lize hodně nahoře. 
V současné době je prioritou to, že se do mužstva zapracovávají písečtí odchovanci. 
Ti jsou mladí a v soutěži, jakou je III. liga, se teprve otrkávají. Musejí dávat fotbalu stále víc a víc. Bohužel ne všichni jsou ochotni obětovat mu to, co by měli. Asi si myslí, že všechno půjde tak nějak samo. A ono je to docela o něčem jiném, hlavně o tvrdé práci a velké ochotě stále na sobě pracovat.

Vedete si přehled o tom, kolik gólů jste vstřelil za své dosavadní působení v FC Písek?
Asi před rokem a půl mi tady spočítali, že jsem vstřelil sto branek, takže dneska jich bude asi o dvacet víc. Ale nevím to určitě.

Na závěr řekněte, co byste popřál mladým hráčům, vašim následovníkům, do jejich další fotbalové činnosti?
(smích) Já už jim říkám sedm let, aby něco dokázali, ale oni zřejmě ničeho nedosáhnou, protože jim chybí větší vůle. Ať si mladí písečtí hráči o mně říkají, co chtějí, já to vidím tak, že jsou hodně zhýčkaní. Dává se jim tolik šancí, kolik já nedostal za celou kariéru. Myslím, že by si měli sami uvědomit, jestli chtějí hrát fotbal na vyšší úrovni, nebo ne. Celé ty roky, co jsem v Písku, se kolem nich chodí skoro po špičkách a oni si takových podmínek vůbec neváží. To by se mělo změnit. Přitvrdit na ně, být na ně přísnější a požadovat od nich výkony, na které určitě mají, jenom kdyby víc chtěli. Věřím, že se to v brzké budoucnosti změní a mužstvo Písku opět bude hrát v horních patrech tabulky.

FRANTIŠEK BOŘÁNEK