Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Ze sedmi domácích zápasů na jaře vyšli fotbalisté Oseku pětkrát vítězně a dvakrát remizovali. Právě hlavně díky této bilanci obsadili v konečné tabulce šesté místo. Oproti podzimu si tedy polepšili o dvě příčky. A mohlo být ještě lépe, kdyby tým v posledním zápase sezony doma jen neremizoval s Čimelicemi 2:2, ale porazil je. Pak by skončil pátý. K vítězství měl blízko, dvakrát vedl. Podruhé díky gólu po utěšené střele kapitána Libora Blažečky. Ale náskok neudržel a vedení ztratil v 83. minutě…

Víceméně po jediné vydařené akci vašeho týmu ve druhé půli jste dal gól a zdálo se, že bude vítězný. Nakonec z toho byla remíza. Vaše hodnocení?
Věděli jsme, že za Čimelice bude chytat hráč z pole, takže jsme si řekli, co jsme nakonec vůbec nedodrželi – střílet z větších vzdáleností. V podstatě za celý zápas jsme nevystřelili. Oběma týmům v posledním utkání už o nic nešlo a projev na hřišti tomu odpovídal, chybělo nasazení.

Jaro pro vás bylo celkem úspěšné, hlavně doma, kde jste pět ze sedmi zápasů vyhráli a dvakrát jste remizovali 2:2. Kazí ty smírné výsledky dojem?
Nekazí. Před začátkem soutěže nám odešlo několik hráčů, dalo by se říci klíčových. Takže jsme si nedělali iluze se sestavou. Na druhou stranu, když pominu utkání v Jankově, tak do té doby jsme uhráli i nějaké body venku. Doma jsme hráli výborně, navíc je třeba vzít v potaz, že jsme doplňovali béčko a někteří hráči z něj zase áčko. Myslím, že na to, jací hráči tady byli, to nebylo vůbec špatné. Béčko se zachránilo v I. A třídě. Skládat dva týmy z dvaceti lidí, kteří se točí…

Co to znamená z pohledu účasti v krajském přeboru?
Na to, s kým hrajeme a jak, to svědčí o tom, že úroveň krajského přeboru šla dolů. Bude to asi zajímavější v nové sezoně, spadly tři týmy z divize.


Myslíte si, že kdyby áčko takovým způsobem nemuselo pomáhat béčku, mohli jste skončit výše?
Asi jo. Ale kdyby nám někdo na začátku řekl, že skončíme šestí… Navíc letos sestupovalo hodně týmů, takže jsme měli spíš opačné starosti, báli jsme se, že budeme hrát v dolní polovině tabulky. Ale doma jsme vyhrávali, i když asi ne úplně nějakými krásnými fotbalovými momenty, a k tomu jsme přidali body i z venku.

Co byste jako kapitán řekl o mužstvu, které skončilo v aktuální sezoně šesté? Před rokem jste hráli do posledního kola o vítězství v soutěži, nakonec jste jen vinou horší bilance ze vzájemných utkání skončili druzí za Jindřichovým Hradcem. Letos ambice nebyly takové, ale umístili jste se stále alespoň v první polovině tabulky…
Hodnotím to kladně. Je tady osa starších zkušených hráčů, pak jsou tady zase mladí – dorostenci, studenti. Ti se jakž takž zapracovali. Ale chybí střední generace. Navíc je, jako všude, slabá docházka na tréninky. Tým je dobrý, z dorostu jsou nějací kluci, kteří mohou hrát za áčko nebo béčko, budoucnost tady je. Otázka je, jaká bude kvalita krajského přeboru. Loni jsme byli druzí – kdybychom zůstali ve stejném složení, hráli jsme letos o prvenství.

Jak se projevila změna trenéra, která přišla hned na začátku sezony? Po pátém kole vystřídal Vladana Vršeckého do té doby trenér oseckého béčka Jaroslav Voříšek.
Možná to nebude úplně fér vůči ostatním trenérům, pod kterými jsem hrál, ale Jarda Voříšek je podle mě jeden z nejlepších. Přístupem k hráčům – umí to s mladými i starými. Řekne hráčům, co od nich chce. Když se nedaří, tak v poločase v kabině zařve, ale umí i pochválit. Dokáže se s námi i napít…

A po fotbalově-taktické stránce, jak byste ho tedy charakterizoval?
Je to výborný trenér. Má skvěle udělanou přípravu, vše nastudované. Myslím, že s ním máme šanci v Oseku hrát fotbal na úrovni.