Sedlice zvítězila na hřišti Junioru Strakonice 5:1 a David Janoušek se na výhře podílel čtyřmi brankami. Navíc první tři dal v rozmezí šesti minut. Takovou sérií se těžko může někdo pyšnit. „Abych řekl pravdu, tak nevím, zda jsou čtyři góly můj rekord. Myslím, že tam někdy padlo víc gólů, ale už to bude pár let,“ vrátil se v kariéře zpět David a pokračoval: „A ty tři góly za šest minut? Seběhlo se to strašně rychle! Tři šance hned za sebou a naštěstí mi tam všechno spadlo. Hattricky úplně v rámci kariéry nepočítám, ale moc jich nebylo, dva góly jsem dával hodně často, ale na ty hattricky jsem nikdy neměl štěstí.“

Vacovský kanonýr Filip Zitta (v červeném s číslem 10).
Doufám, že dám za dva roky hattrick v I.A třídě, říká s úsměvem Filip Zitta

Čtyři góly a každý byl úplně jiný. Jak je David Janoušek viděl ze hřiště? „Při prvním gólu jsem se dostal na roh velkého vápna. Nejdřív jsem si to chtěl hodit na levačku a následně technicky vystřelit podél brankáře. Ve vápně však byl strašný houf protihráčů a tak jsem to zkusil bodlem a povedlo se. Ani nevím kudy to prošlo. Druhý gól byl téměř vzápětí, kdy se balon dostal k našem gólmanovi Milanovi Vančátovi, ten viděl, že pokud ho dobře nakopne, tak půjdu do celkem nadějné příležitosti. Po nákopu naštěstí došlo k nedorozumění ze strany domácích obránců a já tak mohl jít sám na bránu, kde jsem si obehrál brankáře a zakončoval do prázdné brány. Třetí gól byl následně po centru, který se ke mně odrazil a já jsem netradičně hlavou přeloboval gólmana domácích. Čtvrtý góly byl ve druhém poločase, kdy na nás domácí celkem vletěli. Okolo 60. minuty jsem ale dostal balon kousek za rohem vápna, kdy jsem si koutkem oka všiml, že gólman domácích se nepatrně hnul očekávaje centr. A tak jsem zkusil znovu lob, tentokrát na bližší tyč a povedlo se,“ popal své čtyři góly sedlický kanonýr.

Milevský kanonýr Daniel Petřík (číslo 16).
Tento tým má šanci Milevsku vrátit divizi, říká kanonýr Daniel Petřík

S kým si tedy David na hřišti nejvíce rozumí, kdo je jeho dvorním nahrávačem? „Pokud jde o branky, tak to celkově šlo za celým týmem. Hráli jsme kombinačně, což mi naprosto vyhovuje. Neřekl bych asi konkrétního hráče. Co bych opravdu vyzdvihl, je parta, kterou v Sedlici máme. Prošel jsem už dost fotbalových kabin a tady se cítím opravdu dobře,“ vysekl poklonu spoluhráčům David.

Čtyři branky v utkání, to nikdy neunikne pozornosti klubového „pokladníka“. Co se tedy v Sedlici na střelce chystá? „Zatím o ničem nevím, ale jsem si jistý, že kluci něco vymyslí,“ říká se smíchem sedlický sniper.

Bělčický kanonýr Jakub Houda (v oranžovém)
Rekord, Jakub Houda nastřílel prachatickému béčku za poločas pět branek

David Janoušek má ve svých necelých pětadvaceti letech za sebou již pestrou fotbalovou minulost. V dorostu hrál ve Spartě Praha, do Sedlice přestoupil ze Sokola Zlatníky, kde hrají i bývalí ligoví fotbalisté. Kudy tedy vedla cesta do Sedlice? „Jojo ve Spartě jsem hrál s Pulkrabem, Wiesnerem, Schickem nebo třeba Kuchtou, kterého kvůli mně pustili do Slavie. Nakonec ale měl trochu větší štěstí no,“ vzpomínal s úsměvem David na dorostenecká léta a pokračoval: „Celkově byla moje zastávka na Spartě poměrně zajímavá vzhledem k tomu, že jsem kovaný Slávista. To působilo na Spartě poměrně rozporuplné emoce. Byli jsme dost silný ročník a já jsem se postupně přesunul spíš na lavičku a následně do Vyšehradu. Tam jsem se setkal s partou, se kterou jsem fotbalově vyrůstal na Slavoji Podolí. Bohužel jsem si následně při zápase, jak to už bývá, pochroumal koleno a s fotbalem musel na nějaký čas přestat. Následně jsem se seznámil s přítelkyní, která bydlela kousek od Zbuzan, kam se mezi tím přesunula většina mých kamarádů. Poté, co se to rozpadlo ve Zbuzanech, jsme se téměř všichni přesunuli do Zlatníků, kde jsem nastupoval s Márou Kinclem, kterého znám od mala, kdy mě trénoval. Po fotbalové stránce jsme si naprosto sedli a hrát s ním bylo opravdu super. Na víkendy jsem ale často začal jezdit do Sedlice, kde má přítelkyně chatu. Tak jsem si řekl, že bych to mohl zkusit tam a zbytek je již historie.“

Zdroj: Deník