Kapitán Zdeněk Mikeš je v posledních zápasech hrdinou fotbalistů Sedlice. Tým se oklepal z předchozích neúspěchů a vyhrál minulá tři utkání. Dvakrát právě díky kapitánovi, který byl v utkáních v Jankově 
a v Soběslavi jediným střelcem mužstva a zařídil tak vítězství 1:0 a 2:1. Nováček soutěže se díky tomu po dlouhé době vymanil ze suterénu tabulky a je průběžně desátý.

Sedlice v sobotu 27. října vyhrála už třetí zápas v řadě a podruhé díky vám. Měl jste to u spoluhráčů drahé?
To, že jsme vyhráli třetí zápas v řadě, je výborné. Konečně jsme tak dohnali ztrátu z předešlých utkání, která nám často proklouzla mezi prsty v posledních minutách. Drahé to bude určitě, hlavní ale je, že se daří. Něco půjde do kasy a za něco v hospodě dáme kolečko nějakého sedlického nápoje.

Co vám říkají spoluhráči na to, že jste začal střílet góly?
Dělají si ze mě srandu, že když už dávám góly i já, tak 
v útoku může hrát každý.

V minulém utkání v Soběslavi jste rozhodl z penalty. Jste určený jako první, nebo jste si v tu chvíli prostě věřil nejvíc a šel na ni? Nebo vás určil trenér? Hrálo roli také to, že Martin Běloušek v úvodu sezony jednu penaltu nedal, a proto jste ji kopal vy?
Už asi čtyři roky se s Martinem Bělouškem střídáme. Když se jednomu přestane dařit, začne kopat ten druhý a takhle to jde pořád dokola. Teď jsem na řadě já, tak uvidíme, jak dlouho to vydrží. Občas se ptáme, jestli někdo nechce jít místo nás, ale v tu chvíli byste na hřišti pohledem nezavadil o jediného sedlického hráče.

Trenéru Přemyslu Šroubovi se vyplatil tah dát vás ze zálohy do útoku. Evidentně se na hrotu cítíte dobře…
Je mi skoro jedno, kde hraju. Už jsem si zvykl, že tak trochu putuju sestavou. Teď se ale cítím v útoku výborně. Jsem moc rád, že mi to tam padá a že jsme začali sbírat body. Ty jsou nejdůležitější.

Jak velký je to rozdíl? Jaký post vám svědčí více?
Rozdíl je to minimální. Teď akorát místo toho, abych někoho hlídal já, tak musí hlídat někdo mě. Možná si to více užívám, že nemám tolik obranných úkolů.

Co stojí za vzestupem Sedlice
v poslední době? Co mužstvo namotivovalo, vyburcovalo?
Hlavní je, že se nám ustálila sestava. Máme i více štěstí než v začátku soutěže. Motivovat se nemusíme, protože je to pro nás, jako pro nováčka, samozřejmost. Chceme si užít každý zápas v krajském přeboru. Pro Sedlici jsou to mimořádná utkání.

Změnila se nálada v mužstvu hned po úspěchu v Jankově, že jste po dlouhé době zase vyhráli? Uklidnili jste se po tomto tříbodovém zisku, což bylo to hlavní?
Nálada byla slušná, i když se nedařilo. Máme dobrou partu, to nám hodně pomohlo. Nejhůř bylo ale po Prachaticích, se kterými jsme doma prohráli 1:4. Neplnili jsme základní taktické věci
a hlavně jsme ani nebojovali. V kabině jsme to probrali
a začali od nuly. S bojovností pak začaly přicházet body.

Jak fungovala kabina a trenér Šroub v té sérii neúspěchů?
Neúspěchy nás mrzely, ale herně jsme až tak nepropadali. Proto jsme věřili v obrat. Naštěstí přišel včas. Nyní se nám dýchá lépe. Nesmíme ale usnout na vavřínech jako po třetím kole.

Velké překvapení přišlo v předminulém kole, kdy jste porazili Dražice, lídra soutěže. Podcenily vás? Co rozhodlo?
Možná, že soupeř přijel do Sedlice na výlet. Týden předtím vstřelil deset gólů a byl na čele. To nás nakoplo, chtěli jsme se ukázat. Hráli jsme hodně bojovně, nikdo nic nevypustil a Dražickým jsme to dost otrávili.

V předchozích zápasech jste přišli o řadu bodů v závěrech utkání. Bylo to nekoncentrovaností, smůlou nebo něčím jiným?
Máme hodně úzký kádr, možná se to v těch závěrech projevilo. Ve fotbale hraje také důležitou roli štěstí, které nám chybělo. Naštěstí se nyní přiklonilo k nám a snad to vydrží až do zimy.

Jak vidíte zbytek podzimu, kolik bodů je podle vás v silách mužstva uhrát?
Chtěli jsme uhrát 18 bodů. Nejsme od toho daleko, ale čím více, tím lépe. V krajském přeboru jsou velmi kvalitní mužstva a každý může porazit každého. Nerad bych tedy tipoval. Musíme jít zápas od zápasu a teď se koncentrovat na Třeboň. Doufám, že počasí poleví, a budeme moci hrát doma v Sedlici. Ať umělka ještě chvíli počká.