Kliknutím zvětšíte
Dlouhá léta proháněl soupeře ze světové špičky v bílé stopě, nyní prohání po fotbalových hřištích obránce soupeřů. O kom je řeč? O Miroslavu Ryplovi ze stašského Sokola. Ten nyní nastřílel tři branky na hřišti Volar v okresním přeboru. „Zdravím, rád Vás zase slyším,“ ozvalo se v telefonu. A když se Míra dozvěděl, že nebude řeč o lyžování ale o fotbale, rozesmál se. „Já myslel, že po konci mé profesionální kariéry v bílé stopě si na mě již nikdo z médií nevzpomene. Ale že to bude zrovna kvůli fotbalu, to by mě tedy ani ve snu nenapadlo. Vždyť u mě je to s fotbalem tak, že když hrajeme domácí zápasy od tří hodin, tak já si za pět dvě vzpomenu, že bych možná mohl oprášit kopačky a po týdnu zase vyrazit na fotbal,“ dal k dobrému nyní již ryze fotbalista Miroslav Rypl.
Stašský Sokol po minulé sezoně po dlouhých třiceti letech sestoupil z I.B třídy do okresu a Míra Rypl je jedním z hráčů, který jej táhne zpět nahoru. Jak si po letech odříkání v individuálním sportu užívá fotbal? „Především je to pro mě příjemná změna. Konečně dělám nějaký kolektivní sport, užívám si to a těším se na víkendy s partou. Máme tam mladou partu a věřím, že se to za čas zase někam posune. Nemyslím, že by byla tragédie, že se po minulé sezoně spadlo. Dává se to zase dohromady a s dobrou náladou v kabině se zlepšují i výkony na hřišti,“ pochvaluje si fotbalové působení ve Stachách dnes již bývalý profesionální lyžař.
A jelikož jsme na Šumavě, tak je jasné, že lyžařů bude v týmu Sokola více. „Je to tak, lyžařů je nás tam více, takže máme takový dost běžecký mančaft. Hrají tady také Jirka Mánek, Adam Lutovský, lyžoval i Dan Červený či Honza Řezník. Pět kluků, co běhají, je v okrese strašně znát. Od 60. minuty většinou soupeře přeběháme. Nejsme žádní fotbalisté, technika tam není, ale fyzička je na naší straně,“ doplňuje Miroslav Rypl s úsměvem.
Míra již naznačil, že se do kolektivního sportu rychle vžil. „Je to něco úplně jiného než lyžování. Tam musí člověk hledět jen sám na sebe. Tady patří do kolektivu a prožívá se všemi ostatními jak výhry, tak porážky. Navíc, jak již nejsem na dráze profesionálního sportovce, tak si mohu dovolit zajít s klukama i náležitě oslavit výhru. To je v mém životě vlastně také výrazná změna,“ říká se smíchem sympaťák Míra Rypl.
Ve Volarech se trefil třikrát. Jak jednotlivé branky vypadaly ze hřiště? „Většinou dávám góly, že dostanu dlouhý balon do běhu, do rychlosti mezi obránce. První gól byla hodně náhoda. Spíš jsem nahrával, nějak jsem to trefil blbě, dal gólmanovi housle a bylo to tam. Při druhém gólu jsem šel sám na branku a poslal to placírkou kolem gólmana. Před třetím gólem přiletěl míč do vápna a od levačky, na kterou jsem naprosto chromý, se to odrazilo do branky,“ popsal střelec své tři zásahy ve Volarech a doplnil: „Fotbal ale beru celkově s nadhledem. Když člověk přijde z individuálního profesionálního sportu, tak spíše hledí na to, aby se nezranil. Souboje tak nějak vynechávám a snažím se fotbalem bavit.“
Hattrick znamená všude nějaký ten foršus pro spoluhráče. Jak to tedy vypadá ve Staších? „Mě se povedl hattrick již na jaře v Husinci a stálo mě to malý soudek piva. A něco podobného mě čeká nyní na dokopné, která se již rychle blíží. Asi to zase bude malý soudek. Jedno kolečko v hospodě by to nespravilo, ono se tam u nás na Šumavě dokáže také pěkně popít,“ dodal se smíchem nový stašský sniper.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
