Před týdnem zahájili fotbalisté Vodňan přípravu na jaro, ve kterém budou chtít vylepšit aktuální umístění. Nyní jim v I. A třídě patří až čtvrtá příčka. Přitom tým chtěl hrát o postup, jak vyhlásil trenér Václav Hrachovec. Sám ale přiznává, že ten už je spíše v oblasti teorie a souhry okolností. Víc šancí v odvetné části tak dostanou mladí hráči, i když boj o postup mužstvo nevzdává.

Nelitujete zpětně toho, že jste před začátkem sezony vyhlásil jako cíl postup? Neodrazilo se to na týmu?
Lituju, nelituju… Spousta lidí mi to vytkla a řekli, že jsem to neměl říkat. Ale já jsem to v tu chvíli tak cítil, proto jsem to vyhlásil. Zpětně, když si to vybavím, tak to asi nebylo zrovna šťastné. Asi nám to ublížilo. Nicméně jsem přesvědčený, že mužstvo na postup máme.

Takže byste to znovu neudělal?
Po takovéto zkušenosti už asi ne. Ale jak říkám, v tu chvíli jsem to tak cítil. Mně ale vadí alibismus, kdy trenéři říkají, že chtějí hrát pěkný útočný fotbal, dávat hodně gólů. To říká každý. Já jsem chtěl postoupit, i když vím, že to je hodně vzdálené, je to v oblasti teorie. Musí přijít shoda okolností. Zpátky to ale vzít nemůžu.

Skončil pro vás tedy podzim zklamáním, když jste až čtvrtí se ztrátou šestnácti bodů na vedoucí Protivín?
Není to rozhodně zklamání. Taková je prostě realita, Protivín měl lepší výsledky. My jsme si všechno zkomplikovali sami v úvodu sezony. Ke konci šly výsledky nahoru, byl jsem spokojený. Ze začátku jsme hráli pěkný fotbal, ale nevyhrávali jsme. Průběh podzimu pak hodně ovlivnil příchod Josefa Průchy, který jsem si vyžádal. Zlepšila se hlavně defenzivní činnost, bylo to ku prospěchu věci. Všechno zlé je pro něco dobré, kdyby se nám dařilo, nepřišel by. A já jsem dnes rád, že ho tady máme.

Proč těch ztrát bylo na začátku tolik?
Důležitý byl vstup do soutěže. Začali jsme venku s béčkem Oseku, proti kterému jsme měli snad osmdesát procent držení míče, ale nedali jsme gól a inkasovali jsme z penalty. Doma s Blatnou jsme vedli 3:0, ale skončilo to 3:3. Ve Vimperku jsme kontrolovali hru, ale opět jsme inkasovali po náhodné akci. Ale nemám co klukům vyčítat. Myslím, že jsme hráli pohledný fotbal, akorát byly špatné výsledky. Takový fotbal jsme ke konci podzimu nehráli, ale dělali jsme body.

Co vidíte za tímto paradoxem?
V závěru podzimní části jsme se určitě víc semkli, hráli jsme bojovně. V některých zápasech, i když jsme byli horší, jsme získali body. Třeba v Týně nad Vltavou, kde jsme si absolutně nezasloužili uspět. Hráli jsme tam 3:3, když jsme gól dostali asi až v 96. minutě. Ale ani ten bod jsme si nezasloužili. Pak zase byla utkání, která jsme měli ve své moci, ale prohráli jsme. Fotbal nemá logiku…

Neukázala první polovina soutěže, že mužstvu něco k postupu do vyšší soutěže chybí, aby bylo opravdu top?
Chybí nám rozdílový hráč, na tom jsme se v oddílu shodli. Máme velmi silný kádr, ale nemáme nikoho, kdo by to v klíčových okamžicích vzal na sebe. Máme svým způsobem jedenáct stejných hráčů, ale chybí ten rozdílový, jako jsou třeba v Katovicích Michal Repa nebo v Protivíně Vorel a Prášil. Jsem ovšem i tak stále přesvědčený, že máme jeden z nejlepších kádrů v soutěži.

Očekával jste, že se najde někdo, kdo ostatním týmům ustřelí takovým způsobem jako Protivín? Ten ze čtrnácti zápasů třináct vyhrál a jen jednou remizoval.
Určitě ne. Abych řekl pravdu, Protivínu jsem nevěřil, a to vzhledem k minulému jaru, kdy uhrál snad jen pět bodů. Posílil, má výborného trenéra, ale nečekal jsem, že takto uskočí. Věřil jsem více Blatné a Týnu. Překvapením jsou pro mě i druhé Bernartice. Protivín byl výsledkově suverén, ale měl také štěstí. My jsme na jeho hřišti vedli 2:0 a v 86. minutě jsme nedali penaltu na 3:3. Takže jsme tam mohli v klidu uhrát bod, soupeř nás extra nepřehrál. Ale bilance Protivína určitě zaslouží obdiv.

Jak jste si první polovinu sezony vyhodnotili s týmem?
Jsem s klukama spokojený. Zlepšit by se mohl přístup některých hráčů. Snažíme se teď klukům vytvořit lepší podmínky, více je motivovat. Vzhledem k historii by měly Vodňany hrát asi jinde, ale podívejte se na Katovice, které o postup hrály čtyři roky. Asi to tedy nejde rychle, asi jsem já byl ten uspěchaný, všechno chce postupný vývoj. Zapracováváme mladé kluky a věřím, že půjdeme stále nahoru. Jako celý oddíl. Máme třeba úspěšné žáky v kraji, to je pro nás důležité, i když veřejnost to tolik neocení. Věřím, že jdeme správnou cestou a že to pošlape.

Do kádru v zimní pauze nijak zasahovat nebudete?
Nikdo nepřijde. Domluvili jsme se s trenérem béčka Radkem Kapustou, že vytvoříme kádr osmnácti hráčů, kterým chceme vytvořit lepší podmínky. S tím, aby kluci věděli, že jednou můžou hrát za áčko a jednou za béčko. Chceme ale víc zapojit mladé hráče. Neříkám, že vzdáváme boj o postup, ale třeba na úkor i nějakého bodu chci víc vyzkoušet mladíky.

Nebude pro vás hlavní výzvou
 v přípravě načasovat formu ideálně pro start jara?
Ano, loni se nám to nepovedlo. Vstup do jara jsme měli strašný. Trošku jsme přípravu pozměnili, něco jsme udělali jinak. Chceme trénovat méně, ale intenzivněji, aby kluci měli větší chuť do odvetné části.

Máte za sebou už první zápas
 s Pískem B, který skončil 3:3. Jak byste ho zhodnotil?
Byl jsem spokojený, protože nebyl snad hráč, který by hrál špatně. Kluci hráli výborně. Nastoupili jsme se šesti dorostenci, z toho pět jich je ročník 2000. A ti kluci to zvládli naprosto excelentně. To je přesně to, jak chceme pracovat, abychom byli hráčsky soběstační. Vychovat si své hráče, kteří budou mít vztah ke klubu. Negativum bylo, že bylo hodně omluvenek, nesešli jsme se. Kdyby nebyli mladší dorostenci, tak jsme snad k utkání neodjeli. A to máme v kádru dvaadvacet hráčů. Jak jsem říkal, kluci to zvládli fantasticky. V závěru jsme dali do hry všechny kluky, nekoukali jsme na výsledek. Měli chuť a hráli s nasazením.