Nového trenéra mají od zimní přestávky fotbalisté oseckého béčka. Stal se jím Marcel Voříšek, bratr kouče Jaroslava Voříška, který vede v oddílu áčko.
Co za dobu, kterou jste v Oseku, můžete říci o mužstvu?
Vzhledem k tomu, že trénujeme společně s áčkem, hráči béčka se zapojují postupně. Neznám všechny kluky po herní stránce a některé příchody také ještě nejsou dořešeny. Je to samozřejmě asi handicap, ale s tím jsem do toho šel.
Jak jste se do Oseku dostal?
V Oseku trénuje brácha, byl jsem se podívat i na některých zápasech. Nevěděl jsem, jaká bude moje budoucnost ve Svéradicích, kde jsem byl asistent, a oslovil mě Osek. Byla pro mě výzva vést tým jako hlavní trenér. Roli určitě hrálo i to, že spolupracuji se svým bratrem.
Jak probíhá spolupráce?
Trénujeme obě mužstva dohromady, Jarda má hlavní slovo. Ale naše tréninkové části se prolínají. Naše příprava nebyla ideální, hodně hráčů má studijní a pracovní starosti. Což je ale všude.
V tabulce jste poslední. Jaký recept máte na záchranu?
Rozhodně bude potřeba pomoc hráčů z áčka. A potřeba jsou vždy bojovnost a nasazení všech hráčů.
Jaké jsou vaše předchozí trenérské štace?
Po skončení aktivní činnosti jsem vedl Starý Smolivec, postoupili jsme z okresu do I. B třídy, kterou jsme další čtyři roky hráli. To byl můj největší zážitek. Záchrana Oseku by se rovnala stejnému úspěchu. A poté jsem byl asistent ve Svéradicích.