Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Vstup do ligy jste si zřejmě představovali trochu jinak…
Samozřejmě, chtěli jsme vyhrát a jsme zklamaní, že se nám to nepodařilo. Musíme ale zvednout hlavy a jet dál.

Co ten gól? Na balon jste si sáhl, nedalo se to chytat?
Vybavuji si, že jsem to viděl na poslední chvíli, protože tam přede mnou přeběhl hráč. Myslím si ale, že i tak bych takovou střelu chytat měl… Byla to největší šance, co Opava měla, a já ji nechytil. Což byla chyba, anebo chyba asi ne, nicméně mohl jsem klukům v této situaci pomoci a tým podržet.

Týmu jste pomohl po poločase, kdy jste na hranici pokutového území vyhrál dvojí souboj s Dedičem…
Tomu předcházel vysoký nákop a já čekal, že míč víc sklouzne, ale odrazil se nahoru a já musel zariskovat. Vyšlo to a naše naděje tak ještě žila dál.

Mrzí ta prohra o to víc, že po půli jste už měli zápas jasně ve své moci?
To je pravda, ten tlak jsme měli velký, Opava až na ten jeden brejk neměla vůbec nic a skoro se nedostala za půlku. Jenže jsme z toho tlaku nic nevytěžili. Nějakou vyloženou šanci jsme tam ale neměli, vlastně až na konci, kdy je tam podržel brankář.

Co říkáte atmosféře na stadionu?
Jsme rádi, že lidí přišlo tolik hodně a mrzí nás, že jsme je nepotěšili taky výsledkem.

Nemáte obavy z toho, že by vás ta porážka mohla srazit psychicky dolů?
Rozhodně ne. Liga se tady hraje po čtyřech letech a my si zpočátku museli tu ligu trošku osahat. Věřím ale, že až nám to tam spadne, že i ta nervozita z nás spadne. Myslím, že se nemáme za co stydět a že výkon ve druhé půli je příslibem do dalších zápasů. Že jsme doma nedokázali dát gól je velká chyba, ale jak říkám, musíme teď zvednout hlavy a pokusit se uspět hned v sobotu na Slovácku.