Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Prvně do Dynama přestupoval ještě v žákovském věku z pražské Slavie v roce 2012, po dvou letech ale odešel do Příbrami a teď se na jih Čech vrací, zatím na zkoušku. „Známe ho, nějakou dobu ale nehrál, takže uvidíme, jak na tom bude,“ říkal na jeho adresu trenér Dynama David Horejš.

Říká se, že všichni dobří holubi se vrací. Platí to i ve vašem případě?
Byla to nejlepší možnost, které se mi naskytla. Tady jsem vyrůstal, cítím se tady být doma.

Takže na své tehdejší působení v žácích Dynama vzpomínáte v dobrém?
Bylo to perfektní, tenkrát jsme hráli ještě bez nervů a fotbalem jsme se skvěle bavili. Vedl nás pan Pouzar, jehož já stále považuji za jednoho z nejlepších trenérů, jakého jsem poznal.

Když na tu dobu tak rád vzpomínáte, proč jste tady vůbec odcházel?
Měl jsem k tomu tenkrát nějaké důvody, ale teď jsem tady a jak se říká, domů se člověk vždycky vrací rád. To platí i pro mne.

Jak došlo ke kontaktu s Dynamem, kdo vás oslovil?
Já se vlastně nejdříve nabídl sám. Byl jsem na Slovensku v Dunajské Stredě a poslední půlrok jsem nehrál, tak jsem se chtěl vrátit domů. Ono je to těžké, když člověk odejde do ciziny ještě jako mladý kluk, nikoho tam neznáš a jsi tam osamocený. Když jsem se pak bavil s panem Vozábalem a ta možnost se vrátit do Dynama se naskytla, určitě jsem to uvítal. Uvidíme, jak to dopadne.

Že jste v Dynamu už působil, by pro vás měla být jistě výhoda, ne? I proto, že se zřejmě s nějakými hráči znáte. Je to tak?
Jistě, znám tu kluky. Hrál jsem proti nim a s některými jsem si i zahrál v jednom týmu, ještě když jsem chodil hrát za dorost se staršími kluky. Třeba s Havlicem (Lukáš Havel – pozn.).

Když jste hrál za Příbram, dal jste v zápase s Dynamem gól. Pamatuje si na to?
Pamatuji a velice dobře. Já byl před tím zápasem hodně nervozní, poprvé jsem totiž za chlapy nastupoval proti Budějovicím a vybavuji si, že mě trenér musel před zápasem povzbuzovat. Mně se pak povedlo dát gól, doufám ale, že už je to zapomenuté a že mi to kluci odpustí…

V Příbrami se vám docela dařilo a dokonce jste si vysloužil i nominaci do české reprezentační dvacítky. Proč jste tudíž potom odcházel?
To, co se stalo v Příbrami, nechci komentovat. Prostě pak jsem už tolik toho nenahrál, trenér vsadil na někoho jiného. Tak to ale ve fotbale bývá, s tím nic nenadělám.

Sledoval jste v uplynulé sezoně vítězné tažení Dynama? A fandil jste mu, aby to dotáhlo až do první ligy?
Samozřejmě, že jsem klukům držel palce. Hned od prvního zápasu. Vím, že měli skvělý kádr a že se proti nim těžko hrálo. Třeba celá obrana byla super. Myslím si, že odvedli skvělou práci a zaslouženě postoupili.

Jak vidíte šanci se v Budějovicích prosadit? Třeba Ledecký střílel góly jako na běžícím pásu a byl nejlepším střelcem soutěže.
Já nejsem klasický hroťák a je mi jedno, zda hraji na křídle nalevo či napravo, anebo na pod hrotem. Je mi to úplně jedno, ty posty, co se týče desítky jedenáctky a sedmičky, jsem odehrál všechny. Je mi jedno, kam mě trenér postaví, pro mě je důležité, abych hrál.

Takže se těšíte, až v sobotu vyběhnete na Složišti k prvnímu přípravnému utkání proti Berounu?
Rozhodně. Já se vždycky na fotbal moc těším.