V tradiční anketě Deníku jižní Čechy o desítku jihočeských sportovců roku jste byl jako jediný fotbalista sedmý. Považujete si toho?
Vyhlášení jsem se nemohl zúčastnit, protože jsem byl na dovolené doma na Slovensku, ale velice si toho vážím. Myslím si však, že to je zásluha celého týmu. Sice jsem se prosadil v kategorii jednotlivců, avšak reprezentoval jsem celý tým.

Hlasy v anketě jste získal zřejmě hlavně díky výkonům týmu v uplynulém ročníku první ligy, kdy jste hráli ve skupině o sedmé místo.
Taky si myslím, že to bylo díky jarní části loňského roku. Podzim sice určitě nebyl úplným propadákem, ale ideální nebyl. Jak z mé individuální strany, tak i týmově to mohlo být lepší.

A lepší to mělo asi být hlavně doma, ne? Tam Dynamo bývalo silné, teď se vám ale doma hrubě nedařilo.
S tím souhlasím, doma vyhrát jeden zápas, to je velmi málo. My si toho byli vědomi a věřím, že na jaře to bude doma lepší, že budeme naše fanoušky i bavit dobrou hrou a budeme sbírat i body.

Máte se od čeho odrazit, doma jste se v posledním kole loučili výhrou s Brnem…
Konečně jsme to domácí prokletí zlomili a možná, že teď z nás ta tíha spadne, když jsme to konečně zvládli i doma. A to jak herně, tak i výsledkově. Máme nač navázat a já věřím, že doma ty zápasy budeme na jaře zvládat líp.

Přes šest let vedl Dynamo trenér David Horejš, na české poměry výjimečně dlouho. Zato loni se trenéři v Dynamu střídali jako na běžícím pásu: na jaře Horejš, pak Weber, s Brnem a na Spartě Lerch a Kladrubský, avšak už v Riedu v přátelském utkání tým vedli Zápotočný a Nikl. Vskutku nevídané trenérské rošády…
Ani pro hráče takové věci nejsou nijak příjemné. Každý trenér vyžaduje něco specifického, na co si hráči postupem času musí zvyknout. To není nijak lehké. Teď jsou tu noví trenéři, s nimiž se stále ještě sžíváme a snažíme se vžít do systému, který by tady chtěli hrát. Já osobně věřím, že bychom s tím systémem mohli být úspěšní.

Na Vánoce jste byl doma na Slovensku. Jaké to bylo?
V sezoně jsem se domů tak často nedostal, takže jsem si to s rodinou hezky užil. Měli jsme ale i individuální plán přípravy, kdy jsme museli běhat na čas určeným tempem. Nic extra náročného to nebylo, přesto jsme ale do přípravy šli nachystaní.

Takže i soustředění, které vás teď čeká, zvládnete líp?
Předně je třeba říct, že ta příprava je hodně krátká, do Turecka jedeme už příští týden a krátce po návratu začíná ligové jaro. Na soustředění tudíž budou zřejmě spíše herní věci, my ale ani teď nemáme nějaké běžecké bloky. Trenéři už dopředu avizovali, že všechno budou víceméně chtít dělat na hřišti a s míčem. Což nám hráčům vyhovuje. Myslím, že stejné to bude také v Turecku.

Do ligového jara vstoupíte už 28. ledna na Slovácku. To na rozjezd není zrovna jednoduchý soupeř…
Čeká nás velice těžký soupeř, ale na podzim jsme doma s ním hráli 2:2, když Slovácko vyrovnalo až v závěru, kdy jsme hráli jen v deseti. Jsem přesvědčen, že nebýt toho vyloučení, tak jsme získali všechny tři body. Venku to bude těžší, rozhodně tam ale nepojedeme se strachem, nýbrž s cílem bodovat!