Kanonýr Deníku
Přečíst článek >

Po podzimní části první ligy jste skončili v horní polovině tabulky, takže spokojenost?
Řekl bych, že to osmé místo není špatné, hlavně jsem ale rád, že Dynamo si získalo v našem fotbale renomé. Že to už není jako na houpačce, nahoru dolů, že jsme všechny ty tři roky po postupu do ligy zvládli. Jak ten druhý rok, který pro nováčka bývá těžký, tak i tu podzimní část letošní třetí sezony. Jasně, je to zatím jen nějaká výchozí pozice, myslím si ale, že jsme na dobré cestě a že v té aktuální tabulce je pro Dynamo osmá příčka velkým úspěchem.

Přitom v létě jste hráčský kádr hodně obměnili.
Je to tak, těch změn bylo fakt hodně. My po odchodu některých klíčových hráčů, jakým byl třeba Schranz, museli hlavně směrem dopředu mužstvo přebudovat. To se nám podařilo, i díky novému majiteli klubu došlo v týmu k velké obměně. Někteří, ať už Kuba Hora či Ondra Mihálik, dorazili až deset dní před ligou na soustředění do Kaprunu. Což sice nebylo optimální, nicméně já byl za ty příchody rád, většina těch noviců do našeho způsobu hry zapadla a patří mezi klíčové hráče.

V mužstvu sice došlo k řadě změn, nicméně dál jste se snažili o kombinační fotbal.
My podle toho hráče i vybírali. Já vždycky říkal, že pro mě je důležitá cesta, kterou chceme jít. Výsledek se nikdy nedá naplánovat, ale z té nastoupené cesty jsme nechtěli uhnout. Nějak to ubojovat, nějak to uflákat, to se povede jeden dva zápasy. Musíte mít tu hru nastavenou na kvalitě, na jasných principech. To se nám, myslím si, zatím daří.

Z pětadvaceti bodů jste jich dvaadvacet uhráli doma a jen tři venku. Proč se vám na hřištích soupeřů tak nevede?
Způsob hry, který jsme od týmu vyžadovali, kdy jsme chtěli být dominantní na balonu a vnutit soupeři náš styl hry, jsme byli schopni praktikovat doma, kde jsme snad až na utkání s Hradcem ty zápasy zvládli s bravurou. Dokázali jsme si vytvářet gólové šance i střílet branky. Hlavně jsme ale doma směrem dozadu neměli takové problémy jako venku, kde se sice mnohdy na naši hru dalo hezky koukat, jenže směrem dozadu to bylo špatné. Tam měla ta velká obměna mužstva negativní vliv a my často venku dopláceli na selhání jednotlivců. Proto jsme přišli o dost bodů i ve velice slibně rozehraných duelech. Třeba v Olomouci či Jablonci, kde jsme jasně měli získat tři body. Kdybychom aspoň v jednom zápase venku bodovali naplno, po podzimu bychom byli v první šestce. Venku se musíme zlepšit a řekl bych, že naposled venku v Liberci už to bylo obrovské zlepšení.

Na který zápas z prvoligového podzimu byste nejraději zapomněl? Třeba na porážku s Hradcem doma, anebo na nepovedený duel v Ostravě?
Zápasy doma jsme často otáčeli, což svědčí jak o kvalitě týmu, tak o jeho charakteru. Hradec se tady prezentoval jako do defenzívy dobře organizovaný tým, což prokazoval i v dalších zápasech. My přesto v prvních dvaceti minutách měli dvě gólovky, které jsme dobře nevyřešili a Hradec nás pak po naší jedné chybičce potrestal. Otočit už jsme to nezvládli, dobrý zápas to z naší strany nebyl, to je třeba přiznat. Venku mám dva zápasy, po nichž jsem jen těžko usínal – a to ve Zlíně a v Ostravě. Ty zápasy se nám nepovedly, ať už herně, tak tím nastavením týmu do zápasu. Tam jsme propadli. Zlín nás dokázal porazit dost jednoduchou hrou, s níž jsme si nedokázali poradit. Což pro mě byla rána i velké zklamání, protože jsem si myslel, že jsme už přece jen dál.

A zápas na Baníku?
Po utkání proti Slovácku, kdy jsme předvedli tu fantastickou otočku, jsme si na Baník věřili, jenže jsme tam absolutně nezvládli začátek utkání, kdy jsme neobsadili prostory a do zápasu vstoupili tak naivně, že už v sedmé minutě jsme prohrávali 0:2 a bylo vlastně rozhodnuto. Na tyto dva zápasy bych tudíž nejraději zapomněl.

Když jste hovořil o tom, že jste doma řadu zápasů otáčeli a zmínil jste i Slovácko, kdy jste otáčeli z 0:2 na 3:2 dokonce v oslabení. Dá se říct, že to byl prakticky malý zázrak?
Byl to zápas, na který člověk hned tak nezapomene. Jeden takový zápas se čas od času vyskytne. První rok po postupu do ligy to byl zápas na Spartě, kdy jsme tam remizovali 3:3, anebo rok na to, kdy jsme tam vyhráli 4:2. Teď se bude dlouho vzpomínat na Slovácko. Tím spíš, když to týden před zápasem tady rozstřílelo Spartu 4:0, bylo na druhé příčce tabulky a hrálo skvělý fotbal. A pak přijelo sem, čtvrt hodiny před koncem vedlo 2:0, my byli v deseti a každý čekal, že prohrajeme 0:4. Jak už jsem ale říkal, my máme tým, který má velkou sílu. Povedlo se nám střídání, hlavně nám hrozně moc ale pomohl kontaktní gól na 1:2. Z kluků to spadlo a začali i v deseti hrát, co jsme chtěli – a to jednoduše odzadu a okamžitě nahoru.

A tam nahoře byl Bassey…
Jasně, Fortune svými dvěma úniky ten obrat završil a my měli neskutečný zážitek, jaký se zřejmě hned tak zase nebude opakovat. Přitom ani já nepočítal, když se Fortune vracel z hostování ve Vlašimi, že tak vylétne. My na pozici hrotového útočníka přivedli v létě vlastně Michala Škodu, on měl být útočníkem číslo jedna a Fortune měl začínat spíše za ním. Ale proti Baníku, kdy se směrem dopředu nám nedařilo, jsme tam dali Fortuna a on i za tu krátkou dobu, co byl na hřišti, přesvědčil, že je s ním třeba počítat. Nutno taky dodat, že Fortune do zimní přípravy naskočil skvěle připravený. Už na soustředění v Rakousku, byť tam nedostal v zápasech až tolik prostoru, se dokázal prosadit. Je to kluk, co fotbal nesmírně miluje a musím říct, že jak pracuje na tréninku, může být příkladem pro naše mladé kluky ze Složiště. Tak nějak by totiž se měl chovat hráč, který má motivaci, má nějaký cíl a chce něčeho dosáhnout.

Bassey zářil, ale v Liberci jste zaskočili soupeře tím, že jste do základu poslali i Škodu a hráli na dva útočníky. Je to taky možná varianta?
Ta sezona se nějak vyvíjí a každý zápas je jiný. Vždycky pro tým v ten daný moment hledáte to nejlepší, soupeře chcete něčím překvapit a zvolit taktiku dle toho, jaké hráče typologicky máte. Na tom jsme na trénincích pracovali a snažili se najít vždy nejvhodnější systém a organizaci hry. A když jsme do té hry dokázali dostat Fortuna, Škoďáka i van Burena, rázem jsme měli sílu dopředu. Nebo Kubu Horu jsme přiváděli na podhrot a on nejlepší zápasy sehrál, když jsme ho dali níž, kde tu hru tvořil. S něčím do sezony jdete a na něco jiného sázíte v jejím průběhu. Proto jsme v Liberci vsadili na dva útočníky a souhlasím s tím, že nám ten záměr vyšel.

Na druhou stranu ale tím, že Bassey je druhý mezi ligovými střelci a že v lize tak zářil, o něj možná přijdete…
Samozřejmě, že s panem majitelem Koubkem a Tomášem Sivokem na tohle téma hovoříme. Dle mě to, že je o naše hráči zájem, že každý rok odešel nadstandardní hráč, je pro klub i dobrá reklama. Po tomto půlroce jsou zase dva hráči, o něž je zájem. Je to Fortune Bassey a také Maks Talovierov, jenž s největší pravděpodobností teď odejde. Šel výkonnostně výrazně nahoru, a to i díky Tomáši Sivokovi, jenž mu ještě jako hráč k tomu růstu velice pomohl. Maks sám na sobě hodně pracoval, je to příklad profesionála, jaký by měl být. Je to i typ moderního stopera, a pokud odejde, přál bych mu, aby se prosadil. Ostatní hráči by měli zůstat, protože nechceme, aby v zimní pauze bylo nějak moc změn.

Takže Bassey by mohl střílet góly za Dynamo i na jaře?
Pan majitel má nějaké představy, za jakých podmínek by Fortune mohl odejít, a když někdo ty podmínky splní, může se stát, že Bassey odejde. Může se ale i stát, že tady zůstane a já za to budu jen rád, protože podzim odehrál nadstandardně.

Jsou nějaké odchody a příchody už jasné?
Mě zajímá, když Talovierov a třeba i někdo další odejde, kdo za ně. O tom se s panem majitelem i s Tomášem Sivokem bavíme, na tom pracujeme a máme nějaké hráče i vyhlédnuté. Chtěli bychom, aby někteří mladí hráči z kádru se šli vyhrát někam na hostování. Do Písku konkrétně Chris Veliký a Dominik Mašek. Písek měl ve třetí lize výborný podzim, hrál nahoře, je tam kvalita a těm mladým klukům by působení tam prospělo. Do našeho béčka by jako zkušený starší hráč měl přejít Peťa Javorek, jenž by měl béčku pomoci do třetí ligy. Javor odvedl v Dynamu kus dobré práce, proto mu byla tato možnost tady dál působit nabídnuta. Zaslouží si to a je s tím srozuměn.

Nový majitel klubu hovořil o tom, že by v týmu měli dostávat šanci odchovanci.
S tím souhlasím a my prostor těm mladým chceme dávat. Což ale neznamená, že když je hráč mladý, že bude automaticky hrát. My máme nějaké nároky a cíle, chceme hrát o vyšší příčky. Mladým hráčům chceme dát šanci, ale i na ně máme vysoké nároky. Vzít kluka z dorostu do áčka není snadné, mladí kluci by měli projít nějakou mezicestou. Proto jsem rád, že nám funguje spolupráce s Pískem i Táborskem, kde na podzim hrál od nás Kuba Matoušek a než se zranil, měl slibný rozjezd. Do ligy prostě mladého kluka nejde jen tak hodit, když na to nebude mít a nezvládne s námi ani přípravu. Bude na hřišti jen pár minut a my si uděláme čárku, že nám tam hraje mladý kluk, jenže jemu to nic nedá. My máme vysoké nároky, ty ale musí mít i akademie mládeže. Do zimní přípravy ale tři hráči z dorostu, Krch, Hais a Brabec, teď půjdou. Možná také Čoudek, jenž měl nějaké zdravotní problémy. Bude na nich, jak si o tu šanci řeknou.

Jak bude vypadat zimní příprava, kterou zahajujete už teď v pondělí?
Bude hodně krátká a my musíme ten čas maximálně využít. I kvůli té krátké přípravě nechceme, aby v týmu bylo hodně změn. V přípravě musíme hráče kondičně připravit, neboť na tom je naše hra založena. Po dvoutýdenní tvrdé přípravě 19. ledna odletíme na deset dní na herní soustředění do Turecka, kde nás čekají v přípravě tři kvalitní soupeři. Což je dobře, protože hned na začátku jarní ligy nás čeká náročný program – doma máme Spartu, pak jedeme do Hradce a doma máme Plzeň!